Dilema

Někdy je to prostě potřeba udělat. Myslím vykašlat se na to, co by člověk dělat měl a dělat to, co dělat chce. Zejména pokud jde o volný čas.

Takže co bych dělat měl, je programovat Lithium. Co dělat chci, je psát další interaktivní povídky. Dokonce to zašlo tak daleko, že jsem Twee plugin do svého fantastického editoru doplnil diagramovacím oknem, kde se mohu kochat strukturou povídky tak nějak vizuálně.

Chtělo by se mi říct, že nutkání dělat to, co bych měl, místo toho co chci (což je jistě svaté právo každého středostavovského obyvatele rozvinutých — nebo jen mírně zaostalých — zemí), pochází od mých zvrácených hodnot. Že jaksi chci být nechutně bohatý z nechutně vysokých prodejů hry na appstorech (99 centů za kus), a kašlu na to, že to, co napíšu možná přivede jednoho, nebo dokonce dva lidi k zamyšlení. Ale jako obvykle to není tak jednoduché.

Důvodů proč bych chtěl mít svůj malý krámek s hrami je několik a možnost přivydělat si není zdaleka na prvním místě (i když samozřejmě by se mi líbilo mít v záloze malý soukromý podnik, který by mě mohl uživit až mi bude kolem šedesáti, budu mít před sebou ještě tak patnáct let na trhu práce ale už mě nikdo nebude chtít zaměstnat, protože budu starý). Hlavní je, jako obvykle, prestiž. Vytasit na někoho mobilní telefon a ukázat mu blikající obrazovku a říct, “Hle, toto jsem stvořil”, je určitě víc kewl, než “Tady, můžeš dvě tři hodiny strávit čtením interaktivního existenciálního dramatu”, že ano.

Tahle prestiž, to je věc.

Problém je v tom, že jsem momentálně tak trochu ve stavu, kdy touha po prestiži je válcována touhou něco sdělit, a nejrychlejší způsob, jak v tomto směru selhat, je napsat interaktivní povídku.

Takže jsem naostřil textový editor, nakoupil čaje, naklikal playlist a pouštím se do toho.

Jen na částečný úvazek, samozřejmě, protože, dělat to, co člověk chce, místo toho, co by měl, je značně změkčilé.

Leave a Reply

Your email address will not be published.

Time limit is exhausted. Please reload CAPTCHA.