Zatmění

Korporace milují Eclipse. Je to přesně ten druh softwaru, kterému nedokáží odolat: důkladně architektovaná Java, rozšiřitelná, legitimizovaná všemi ostatními, kdo ji používají, distribuují a zvelebují. A přitom je všechno to potěšení zadarmo!

Ale: Eclipse nejzářnějším příkladem, toho, jak vývoj softwaru upadl do jakéhosi podivného stavu, kdy jsou náklady na vývoj minimalizovány za cenu brutálního nárůstu nákladů uživatelů. Místo toho, aby na moderním hardwaru běžely aplikace rychleji a rychleji… čekáme. Čekáme až se spustí, až provedou operaci, až se ukončí.

A co jsme udělali, když obědy zdarma skončily, a frekvence procesorů přestaly růst? Ó, ne, nechytili jsme se za nos a nezačali optimalizovat, zjednodušovat, zrychlovat. To by bylo… zpátečnické. Protože principem naší společnosti je růst. Dokud software a jeho nároky rostou, je svět v pořádku. Jakmile se začnou zmenšovat, je něco špatně.

A tak jsme začali růst jinak. Začali jsme přidávat jádra, paměť, a tak dále. To je správná cesta. V tom je to opravdové falické uspokojení.

A ano, i já jsem vinen. Lepil jsem na sebe jednu abstrakci za druhou a lebedil si, jak sofistikovaný jsem, jak krásně mi to… roste. Bez ohledu na to, že na banální aplikaci potřebuji gigabajt paměti a čtyři jádra procesoru.

Ale když se tak dívám na Eclipse, říkám si, že všechno má své meze. Že bychom se možná měli zastavit a zamyslet se nad tím, jestli něco neděláme špatně. Ne že bychom snad měli všechno zahodit a začít znova. To je delší a dražší cesta ke stejnému stavu v jakém jsme dnes.

Ale možná bychom si měli pokaždé, než přidáme další úroveň indirekce, zkusit spustit Eclipse, abychom věděli kam až věci mohou dojít.

Leave a Reply

Your email address will not be published.

Time limit is exhausted. Please reload CAPTCHA.