<html><a id="about-menu" href="javascript:void(0);"><div id="hamburger">\n <div></div>\n <div></div>\n <div></div>\n</div></a><span style="visibility: hidden;">Drift</span></html>\s\n<<script>>\nvar el = document.getElementById("about-menu");\nUISystem.addClickHandler(el, null, function(evt) {\n\tvar dialog = document.getElementById("ui-body");\n\t$(dialog)\n\t\t.empty()\n\t\t.addClass("dialog item");\n\tnew Wikifier(dialog, tale.get('StoryDetail').processText().trim());\n\treturn true;\n});\n<</script>>\s
<<display StoryDetailContent>>\n<<if $isDebug>>\n<<display StateObjectDump>>\n<</if>>
<html><h1>Drift</h1>\n<h3>2014 (c) Jiří Brossmann</h3>\n<a href="http://jiribrossmann.com/interactivefiction/">jiribrossmann.com</a>\n<div style="text-align: center"><a id="game-mode" href="javascript:void(0);"></a></div>\n<div style="text-align: center"><a id="telemetry-mode" href="void:javascript(void)"></a></div>\n<div id="state-object-dump"></div>\n</html>\n<<script>>\nvar gameState = window.SugarCube.state.active.variables.state;\n$('#game-mode').text('Režim: ' + getModeString());\n$('#telemetry-mode').text('Telemetrie: ' + getTelemetryString());\n\nfunction getModeString() {\n\tswitch(gameState.mode) {\n\t\tcase 'normal':\n\t\t\treturn 'hra';\n\t\tcase 'easy':\n\t\t\treturn 'povídka';\n\t\tdefault:\n\t\t\treturn 'divný...?';\n\t}\n}\n\nfunction getTelemetryString() {\n\treturn gameState.isTelemetryEnabled ? "zapnuto" : "vypnuto";\n}\n\n$('#game-mode')\n\t.click(function() {\n\t\tswitch(gameState.mode) {\n\t\t\tcase 'normal':\n\t\t\t\tgameState.mode = 'easy';\n\t\t\t\tbreak;\n\t\t\tcase 'easy':\n\t\t\t\tgameState.mode = 'normal';\n\t\t\t\tbreak;\n\t\t\tdefault:\n\t\t\t\tgameState.mode = 'normal';\n\t\t\t\tbreak;\n\t\t}\n\t\twindow.refreshPassage();\n\t\t$('#game-mode').text('Režim: ' + getModeString());\n\t\twindow.telemetryReportAction("setting", "game mode: " + gameState.mode);\n\t})\n\n$('#telemetry-mode')\n\t.click(function() {\n\t\twindow.telemetryReportAction("setting", "telemetry mode changing from: " + gameState.isTelemetryEnabled);\n\t\tgameState.isTelemetryEnabled = !gameState.isTelemetryEnabled;\n\t\twindow.telemetryReportAction("setting", "telemetry mode changed to: " + gameState.isTelemetryEnabled);\n\t\t$('#telemetry-mode').text('Telemetrie: ' + getTelemetryString());\n\t})\n<</script>>
<html>\n<div id="state-object-dump"></div>\n</html>\n<<script>>\nvar gameState = window.SugarCube.state.active.variables.state;\naddProperties('', gameState);\naddProperties('mementoJens-', gameState.mementoJens);\naddProperties('mementoDranis-', gameState.mementoDranis);\n\nfunction addProperties(prefix, obj) {\n\tObject.getOwnPropertyNames(obj).forEach(function(val, idx, array) {\n\t\tif(typeof(obj[val]) == 'boolean' || val == 'identity') {\n\t\t\tvar li = $(document.createElement('li'));\n\t\t\t$('<a id="' + prefix + val + '" href="void:javascript(void)">' + prefix + val + ' = '+ obj[val] + '</a>')\n\t\t\t\t.click(function() {\n\t\t\t\t\tif(typeof(obj[val]) == 'boolean') {\n\t\t\t\t\t\tobj[val] = !obj[val];\n\t\t\t\t\t} else if(val == 'identity') {\n\t\t\t\t\t\tswitch(obj[val]) {\n\t\t\t\t\t\t\tcase 'jens':\n\t\t\t\t\t\t\t\tobj[val] = 'dranis';\n\t\t\t\t\t\t\t\tbreak;\n\t\t\t\t\t\t\tcase 'dranis':\n\t\t\t\t\t\t\t\tobj[val] = 'jens';\n\t\t\t\t\t\t\t\tbreak;\n\t\t\t\t\t\t}\n\t\t\t\t\t} else {\n\t\t\t\t\t\treturn;\n\t\t\t\t\t}\n\t\t\t\t\t\n\t\t\t\t\t$('#' + prefix + val).text(prefix + val + ' = '+ obj[val]);\n\t\t\t\t})\n\t\t\t\t.appendTo(li);\n\t\t\tli.appendTo('#state-object-dump');\n\t\t}\n\t});\n};\n<</script>>\n\n[[Start]]\n[[Můstek]]\n[[Můstek - Výtah]]\n[[Paluba 1]]\n[[Paluba 1 - Salónek]]\n[[Paluba 1 - Salón]]\n[[Paluba 1 - Zahrada]]\n[[Paluba 1 - Přechodová komora]]\n[[Vesmír - Přechodová komora]]\n[[Paluba 1 - Přechodová komora]]\n[[Paluba 1 - Výtah]]\n[[Paluba 2]]\n[[Paluba 2 - Kajuta 1]]\n[[Paluba 2 - Kajuta 2]]\n[[Paluba 2 - Kajuta 3]]\n[[Paluba 2 - Kajuta 4]]\n[[Paluba 2 - Kajuta posádky 1]]\n[[Paluba 2 - Kajuta posádky 2]]\n[[Paluba 2 - Koupelna posádky]]\n[[Paluba 2 - Tělocvična]]\n[[Paluba 2 - Důstojnická kajuta]]\n[[Paluba 2 - Výtah]]\n[[Paluba 3]]\n[[Paluba 3 - Kuchyně]]\n[[Paluba 3 - Dílna]]\n[[Paluba 3 - Hydroponie]]\n[[Paluba 4 - Strojovna]]\n[[Paluba 3 - Výtah]]\n[[Konec - Cesta - Jens]]\n[[Konec - Cesta - Dranis]]\n[[Vesmír - Přechodová komora]]\n\n[[Vzpomínka 1 - Jens]]\n[[Vzpomínka 2 - Jens]]\n[[Vzpomínka 3 - Jens]]\n[[Vzpomínka 4 - Jens]]\n[[Vzpomínka 5 - Jens]]\n[[Vzpomínka 6 - Jens]]\n[[Vzpomínka 7-1]]\n[[Vzpomínka 7-2]]\n[[Vzpomínka 1 - Dranis]]\n[[Vzpomínka 2 - Dranis]]\n[[Vzpomínka 3 - Dranis]]\n[[Vzpomínka 4 - Dranis]]\n[[Vzpomínka 5 - Dranis]]\n[[Vzpomínka 6 - Dranis]]
<html><a id="font-down" href="javascript:void(0);"><span class="change-font-down">A</span></a> <a id="font-up" href="javascript:void(0);"><span class="change-font-up">A</span></a></html>\s\n<<script>>\nvar fontSize = 100;\n$('#font-up').click(function() {\n\tfontSize += 10;\n\tdocument.body.style.fontSize = fontSize +"%";\n});\n$('#font-down').click(function() {\n\tfontSize -= 10;\n\tdocument.body.style.fontSize = fontSize +"%";\n});\n<</script>>\s
<<set $isDebug = false>>\n<<script>>\nwindow.actionOrder = 0;\n//window.telemetryUrl = "http://localhost:60167/api/GameActions"\nwindow.telemetryUrl = "http://iftelemetry.azurewebsites.net/api/GameActions"\n\nwindow.refreshPassage = function() { \n\tstate.display(state.active.title, null, "back"); \n}\n\nwindow.telemetryReportAction = function(type, action) {\n\tif( !window.SugarCube.state.active.variables.state.isTelemetryEnabled || window.SugarCube.state.active.variables.isDebug) {\n\t\treturn;\n\t}\n\t\n\t$.ajax({\n\t\turl: telemetryUrl, \n\t\ttype: "POST", \n\t\tcrossDomain: true,\n\t\tdata: JSON.stringify({\n\t\t\tGame: "Drift", \n\t\t\tPlaythrough: window.SugarCube.state.active.variables.state.playthroughId, \n\t\t\tOrder: actionOrder++, \n\t\t\tType: type,\n\t\t\tAction: action\n\t\t}), \n\t\tcontentType: "application/json; charset=utf-8", \n\t\tdataType: "json"\n\t})\n\t.fail(function() {\n\t\t// there is nothing we can do about the failure\n\t\t// perhaps we might queue failed attempts for later transfer?\n\t});\n}\n\n<</script>>\n\n<<set $state = {\n\tplaythroughId: uuid.v4(),\n\tisTelemetryEnabled: true,\n\tmode: 'easy',\n\tidentity: 'jens',\n\tisFuelLoaded: false,\n\tisWearingSpaceSuit: false,\n\tisAirlockOpen: false,\n\tisShaved: false,\n\tisFilterLocationKnown: false,\n\tareFiltersSentToPrinter: false,\n\thasFilters: false,\n\tareFiltersReplaced: false,\n\thasInvestigatedPrinter: false,\n\tisPrinterFixed: false,\t\n\thasInvestigatedEngineRoomLock: false,\n\thasKey: false,\n\tisDoorUnlocked: false,\n\thasFoundFuel: false,\n\thasLockedEngineRoom: false,\n\tisRailingDestroyed: false,\n\tisPrinterLogCleared: false,\n\tisPrinterDamaged: false,\n\tisPhotographDestroyed: false,\n\t\n\tmementoJens: {\n\t\tfirst: false,\n\t\tsecond: false,\n\t\tthird: false,\n\t\tfourth: false,\n\t\tfifth: false,\n\t\tsixth: false,\n\t\tseventhPt1: false,\n\t\tseventhPt2: false,\n\t},\n\n\tmementoDranis: {\n\t\tfirst: false,\n\t\tsecond: false,\n\t\tthird: false,\n\t\tfourth: false,\n\t\tfifth: false,\n\t\tsixth: false,\n\t},\n}>>
Tomas obrátil oči v sloup. "Bože, ne," zasténal. "Politika. Nechcete se raději zase bavit o té svatbě?"\n\nHelena mu vlepila pohlavek. "Jestli se ti svatba nelíbí, můžeme tě klidně odpozvat," zahrozila.\n\n"To samozřejmě můžete," ušklíbl se Tomas vychytrale, "ale pak to budeš muset vysvětlit naší drahé matce." Pak se zamračil. "A nemysli si, že když jsi starší a chytřejší, že ti nemůžu jednu vrazit zpátky." Podíval se na Dranise. "Myslím někde v soukromí, bez tohohle tvého //snoubence//." \n\nPak se zasmál a vyskočil od stolu. "Chce někdo něco ostřejšího, nebo budete celý večer pít tohle?" Ukázal na poloprázdnou láhev vína. A než jsme všichni stačili zavrtět hlavou, odtančil k baru, kde se okamžitě zavěsil do dvou mladých žen na lovu.\n\n"Vidět ho takhle je..." Helena nedokončila.\n\n"Je," přikývl jsem. Věděl jsem přesně co myslí. \n\nChvíli jsme Tomase všichni sledovali, jak vášnivě gestikuluje a dělá obličeje.\n\nNakonec to Dranis nevydržel: "Takže abychom se vrátili k tématu: co se ti nelíbí na podpoře porodnosti?" \n\nMusel jsem se usmát. Byl tak netrpělivý. \n\n"Já jsem přece neřekl, že mám problém s podporou porodnosti. Máme celou planetu a jen patnáct miliónů lidí. A i když uvážíme, že Zahrada produkuje sedmdesát procent potravin pro zbytek Federace, dokázali bychom uživit klidně desetinásobek populace." Dranis souhlasně přikyvoval. "Problémy vidím dva: zaprvé je těžké odhadnout jak tak malá populace jako je naše dokáže absorbovat trojnásobný čtyřnásobný nárůst porodnosti."\n\n"To není tak docela pravda," zavrtěla hlavou Helena a dolila si zbytek vína. "Než se začal ten zákon připravovat, zadal nám na to Prcek --" šťouchla do Dranise, který se maličko zaškaredil, "chci říct Sulla -- studii. Navrhli jsme na to model, provedli simulace, a tak dále. Prostě celý obvyklý balík. Jen jsme místo počasí počítali populaci." Zasmála se. "Byla to vlastně legrace."\n\n"Tohle není nějaká rána naslepo," přikyvoval Dranis. "Sulla to má promyšlené."\n\n"Což jen zhoršuje moji druhou obavu," řekl jsem. "Sulla. Proč to dělá? Jaká je jeho motivace? Já vím, že jsme tu teď dva roky nebyli, ale rychlost s jakou se dostal do vedení strany je skoro až děsivá. Ten člověk má zjevně vůli k moci a cokoliv co udělá, jakkoliv dobře to vypadá, bychom měli podrobně zkoumat. Takže se ptám: proč najednou masivní podpora porodnosti a proč právě od Sully?"\n\n"Nevím proč Sulla dělá co dělá, ale pravdu má v tom, že Federace provádí na planetách kontrolu reprodukce. To že antikoncepci nemusíme přidávat přímo do vody nic neznamená, když ji zdarma distribuují a od druhé třídy máme výchovu k plánovanému rodičovství," řekl rozčíleně.\n\n"Hmmm, miláčku, ty jsi tak sexy, když se rozohníš," přitulila se Helena k Dranisovi. Zamrkala na něj. "Řekni ještě jednou //reprodukce//." Ale Dranis se zamračil. \n\n"Já to myslím vážně," řekl. "Federace je zbytnělá byrokratická hydra, která má jedinou starost: udržet vnější systémy v podřízené pozici. Kdo řekl, že Zahrada bude výhradně zemědělská planeta? Máme spoustu surovin, které bychom mohli těžit a využít aniž bychom ohrozili produkci obilí nebo rýže. Ale vývozní cla a limity na průmyslovou produkci v podstatě blokují jakoukoliv šanci na industrializaci světů mimo Vnitřní kruh. Jsme periferie, a neexistuje šance se posunout někam výš."\n\n"Chceš říct, že jsme zaostalý systém?" řekla Helena.\n\n"Ne zaostalý, ale utlačovaný," oponoval Dranis. "Jediné co se dá na téhle planetě dělat, je opravovat kombajny." Rozhodil rukama. "Máme univerzitu, ano. Ale nemá žádnou reputaci, protože grantový program Federace prakticky zabraňuje jakékoliv relokaci vědců. Studoval jsem pět let práva, ale titulu z Belliské univerzity by se kdekoliv ve Vnitřním kruhu tak akorát vysmáli. Nejlepší místo které tady seženu je nějaký pitomý policajt."\n\n"Dranisi, já nemyslím --" začal jsem, ale přerušil mě.\n\n"Nechci tě urazit, ale tvoje situace je prostě nestandardní. Tví prarodiče sponzorovali kolonizaci a jsme jim za to všichni vděční. Ale přesto, že většinu majetku investovali do osídlení Zahrady, pořád jsi mimořádně majetný a máš určitá privilegia. Kdybych já přišel s návrhem na založení nové katedry, rektor by mě rovnou vyrazil."\n\n//Majetek a privilegia//. Nezazlíval jsem mu to, ale tohle byl přesně ten důvod, proč jsem Tomase přemluvil, abychom spolu vyrazili na okružní výlet Federací. \n \n "Ano, máš pravdu," řekl jsem. "Mám určitá reziduální privilegia. A myslím, že tě chápu, ale obávám se, že toho chceš příliš mnoho, příliš rychle. Jsme tady dvě generace a je prostě fakt, že získat si respekt, chce čas. Planety Vnitřního kruhu jsou osídlené stovky let, a ano, je to banda povýšených snobů, ale nehledal bych zlý úmysl tam, kde vysvětlení může podat prostá hloupost."\n \n"Je pravda, že je to frustrující," přidala se Helena. "Články, které by z jiného zdroje publikovali skoro automaticky nám vracejí na doplnění a přepracování. Ale souhlasím s Jensem, že to není ani tak záměr jako spíš taková ta pitomá povýšenost." Pokrčila rameny.\n\n"Ale je přece jedno //proč// jsme systém druhé kategorie. Důležité je, že se Federace ani nesnaží o nějakou emancipaci. Jim ten systém vyhovuje a nehodlají na něm nic měnit. Jsme ekonomicky závislí na jejich technologii a nemůžeme s tím nic dělat. Sulla -"\n\n"Sulla je sebestředný sociopat lačnící po moci," přerušil ho Tomas, který dokličkoval ke stolu s rukama plnýma sklenic s jasně modrým alkoholem. "Věř mi, poznám magora, když ho vidím." \n\nDranis se nadechl aby něco řekl, ale než do něj stačila Helena strčit, zarazil se a vydechl. \n\n"Dobrá," řekl a podíval se na Helenu. "Reprodukce."\n\nUsmála se na něj, pohladila ho a políbila.\n\n"A když o tom mluvíme," pokračoval Tomas nedbale, "támhle ty dvě slečny by se rády seznámily se sympatickým mladým mužem, kterého čeká velká budoucnost v naší skvělé policii." Jakoby mimochodem se podíval na Helenu. "Tedy pokud by sis to rozmyslel tady s mou sestrou."\n\nHelena se zašklebila a hodila po něm zmuchlaný ubrousek, kterému Tomas uhnul.\n\n"A ty," naklonil se ke mně. "Já chci taky pusu, honem," řekl a našpulil rty. Všichni jsme se zasmáli a já ho políbil.\n\nPak jsme si rozebrali sklenice a připili si na šťastnou budoucnost.\n\n[[[pokračovat]|Paluba 1 - Salón]]\n<<telem memento>>\s\n<<set $state.mementoJens.first = true>>
Byla to jedna z těch báječných letních nocí, kdy všichni vyrazili ven, a město vířilo zvuky, pachy a možnostmi. A my čtyři jsme ještě pořád seděli v té malé restauraci, i když bylo hodně po půlnoci, a byli jsme opilí. A smáli jsme se a plácali nesmysly, a slibovali nesplnitelné.\n\n"To rozhodně musíme podniknout," souhlasil Jens vehementně. "Lásko, ty máš někdy tak skvělé nápady," řekl a políbil Tomase na tvář.\n\n"Hned zítra si zažádáme o pasy," řekla Helena. Nakrčila čelo, jak usilovně přemýšlela. "Teda, zítra ne, zítra je neděle. Ale v pondělí." Šťouchla do mě. "Musíš mi to připomenout, jasné?"\n\n"Jistě, paní," zasalutoval jsem.\n\n"Ale musíme to dobře naplánovat. Federace je na víza strašně háklivá," řekl Jens. "Když jsme vyřizovali pas pro Tomase, bylo to horší než policejní výslech."\n\nTomas usilovně přikyvoval. \n\n"Je to banda xenofobních pitomců, co se může podělat strachy z přistěhovalců. Naštěstí tady otec zakladatel má pořád ještě federální občanství, takže jsme to nějak ukecali. Ale naše děti už budou čistokrevní podlidé." Zamračil se jako by nad něčím přemýšlel. "To už jsem ti říkal, že budeme mít děti, ne?"\n\n"Tak o tom slyším poprvé," předstíral Jens. "A to jako ty sám... ?"\n\n"Ty jsi ale trdlo," počechral mu Tomas vlasy. "Ty uděláš dítě tady Heleně, ona nám ho dá, a já pak budu jeho mamka i stejda současně."\n\nHelena vyprskla víno zpátky do sklenice.\n\n"Hele, hele, jediný, kdy bude Heleně dělat děti, budu já," řekl jsem rezolutně. "Asi tak--" začal jsem počítat na prstech "--sedm. Sedm dětí. Co bude nad sedm, to si můžete vzít vy dva."\n\nHelena mě štípla do boku. \n\n"Jestli tady bude někdo Heleně dělat děti," řekla, "bude se muset především zeptat Heleny, jestli mu to dovolí. Jasné?"\n\n"Ano, paní," odpověděli jsme sborově.\n\nAle Helena ještě neskončila.\n\n"A ty," píchla mě prstem do prsou, "ty si koukej najít pořádnou práci, jestli chceš sedm dětí. Já je sama živit nebudu."\n\n"Miláčku," řekl jsem a přivinul ji k sobě. "Stanu se nejmocnějším mužem na Zahradě, abych nás zajistil."\n\n"Mocnějším než Prcek?" popichoval mě Tomas.\n\n"Miláčku," řekl jsem ještě medověji. "Stanu se druhým nejmocnějším mužem na Zahradě, abych nás zajistil."\n\n"Dobrá, uvidíme," řekla a políbila mě.\n\n[[[pokračovat]|Paluba 1 - Salón]]\n<<telem memento>>\s\n<<set $state.mementoDranis.first = true>>
Tomas byl vyhublý, a přesto, že byla polovina léta, byl zachumlaný do šálu. \n\nHelena ho znepokojeně sledovala jak se lehounce pohupuje na lavičce zavěšené na robustní trámové konstrukci a nepřítomně sleduje živý plot.\n\n"Vypadá hrozně," řekla.\n\nPřikývl jsem.\n\n"Jsi si jistý, že už je lepší?"\n\n"To nejhorší má za sebou, ale než se dá úplně dohromady, bude to trvat ještě alespoň dva tři týdny."\n\nHelena vypadala, jako by se chtěla na něco zeptat. Zavrtěl jsem hlavou.\n\n"Postaráš se o něj?"\n\nPřikývl jsem.\n\nVydechla jako by se jí ulevilo.\n\n"Ehm," odkašlal jsem si. "Takže tři děti. Opravdu se chystáte mít jich sedm?"\n\n"Pokud jde o mě, tak jsem připravená pokračovat. Co jsem na univerzitě, můžu pracovat mnohem víc z domu, takže rozhodně to není tak, že by někdo z nás musel volit buď a nebo. Ale Dranise jeho nadšení pro participaci na populační explozi tak nějak opustilo," usmála se Helena.\n\n"Všechno slyším," ozvalo se z domu. Dranis vyšel na verandu, v náručí Emu zabalenou v peřince. "Rozhodně mě neopustilo nadšení," sklonil se k Heleně a políbil ji, "ale je to jaksi čím dál tím těžší se k dostat k úkonům nezbytným pro reprodukci, když oba buď pracujeme nebo se staráme o děti co už máme." Usadil se do křesla. Nemluvně mu spokojeně spalo na ruce.\n\n"Rozmazlíš ji stejně jako Matthiase a Erenu," řekla Helena kriticky. "Až nebude chtít spát, a budeš muset chodit z práce brzo, tak si nestěžuj, že jsem tě nevarovala," řekla mírně.\n\n"Copak jsem si někdy stěžoval?"\n\n"Nestěžoval, ale třeba bys chtěl. Takže toto je oficiální varování, že rozmazlené děti opečovává rodič, který je rozmazlil," uzavřela a lehounce Emu pošimrala na tváři. Dítě se zavrtělo a ohnalo miniaturníma rukama.\n\nVeranda zavrzala jak se za námi přišoural Tomas. Postavil se za mě a lokty se mi opřel o ramena. Chvíli Dranise sledoval jak lehounce pohupuje rukama a pak chraplavě pronesl: "Je krásná."\n\nPohladil jsem ho po ruce. Tohle nebyla chvíle pro rozhovor, ke kterému by cokoliv, co bych řekl, vedlo, ale Tomas se nechtěl hádat.\n\n"Víš že nesnáším, jak máš vždycky pravdu?" řekl. "Pamatuj si to, až se budeme příště hádat jestli si pořídíme dítě." \n\nSevřel jsem jeho ruku a on mi slabě odpověděl. Pak se posadil do posledního volného křesla.\n\nDranis si odkašlal.\n\n"Jak jde malování?" zeptal se.\n\nTomas pokrčil rameny. "Víš jak to chodí. Čím více umělec trpí, tím lepší umění. A moje umění se v poslední době hodně zlepšilo."\n\nHelena natáhla ruku a zcuchala mu vlasy.\n\n"Tvoje umění je skvělé i když netrpíš."\n\n"Nevím," zavrtěl Tomas hlavou. "Někdy mám pocit... Když srovnám svou produkci s tím co dělají ostatní... Je to hrozný kýč. Není v tom žádný obsah, žádná hloubka. Jsem jen podvodník, na kterého ještě nepřišli." Schoulil se do své šály.\n\n"Podle recenzí co jsem četl na tvou poslední výstavu, jsi asi jediný, kdo si to myslí," řekl Dranis povzbudivě. \n\nTomas pokrčil rameny.\n\n"Kritici jsou banda pologramotných idiotů, kteří ničemu nerozumí."\n\nRaději jsem neříkal nic, ale Helena se uchechtla.\n\n"Líbí se mi, že schopnost klást logické pasti tě neopustila," řekla.\n\nTomas se maličko usmál a já si oddechl. \n\n"Jak pokračuje tvoje kariéra na ředitelství?" obrátil jsem se na Dranise, abych změnil téma. "Už tě zase povýšili?"\n\nDranis se zasmál. \n\n"To bude trvat ještě dlouho, než mě zase povýší. Jelikož jsem z vás tady prokazatelně nejhloupější, musím se hodně snažit," řekl. Helena ho jemně pleskla po hlavě. \n\n"Nech toho, ty chudáčku ubohá," pokárala ho. "Jestli zase začneš fňukat, že jsi jediný v rodině bez úžasné kariéry, tak se s tebou rozvedu."\n\nDranis se zašklebil.\n\n"Teď hlavně organizujeme ty přežívací kurzy, nebo jak se to jmenuje."\n\nMusel jsem se nějak zatvářit, protože Dranis se na mě tázavě podíval.\n\n"Tady Jens na to má teorii," zasmál se Tomas chraplavě. "A musím uznat, že to možná dává takový malinko zvrácený smysl." Znovu se uchechtl.\n\n"No tak sem s tím," řekl rezignovaně Dranis.\n\n"No, Jens si myslí, že Prcek připravuje Zahradu na válku," řekl Tomas.\n\nNastalo trochu zaražené ticho.\n\n"Neřekl jsem na válku, ale na odtržení od Federace," upřesnil jsem. "Nejprve podpořil porodnost, teď všichni pod třicet musí absolvovat kurzy pro přežití, jak tomu říká, ale skutečnosti je to cvičení v disciplíně a bojové koordinaci. Jen beze zbraní." Pokrčil jsem rameny. "Jak říká Tomas, dává to //zvrácený// smysl."\n\nDranis se usmál. "Ne že by mi Federace nelezla krkem, ale tohle je --" zakroutil hlavou, "-- tohle je bizarní."\n\n"Ano, je," souhlasil jsem.\n\n"Federace nás především drží pod krkem technologicky. Nikdo mimo Vnitřní kruh nevyrábí lodě, nikdo neumí postavit warpové rádio. Jakýkoliv pokus o vystoupení z Federace by skončil naprostou izolací vzbouřeneckého systému."\n\n"Máš pravdu," přikývl jsem. "Tedy kromě té části, že nikdo mimo Federaci neumí vyrábět lodě. Transhumanisté lodě vyrábět umí. I warpové rádio, dokáží vyrobit. Nebo to alespoň dokázali před třiceti lety, než Federace rozdrtila první Dysonovu síť."\n\n"Dobře, teoreticky, pokud někde ještě existuje transhumánní roj, a pokud mají technologii, stejně by trvalo roky vyvinout lodě, které by dokázaly přepravovat netransformované lidi. I kdyby nám takovou technologii transhumanisté z nějakého důvodu věnovali. Nehledě na to, že by to bylo nelegální. Dohodu o zákazu obchodování s nimi jsme podepsali stejně jako zbytek Federace."\n\n"Potom, co Federace rozprášila Dysonovu síť, bylo těžké nepodepsat," řekl jsem. "Je pravda, že transhumanisté vydrancovali dvě soustavy aby si svoji síť mohli postavit, ale rozhodně při tom nenadělali dvě stě miliónů mrtvých civilistů, jako se to podařilo Federaci v rámci -- jak to pojmenovali? -- odvetného útoku. A o to právě jde: systémy Vnitřního kruhu jsou paranoidní a víme, co se stane, když cítí ohrožení. A je těžké najít nějaké rozumné vysvětlení toho, co Sulla dělá, pokud neplánuje něco jako vyhlášení samostatnosti." Pokrčil jsem rameny.\n\nEma si všimla, že s ní otec už nějakou dobu nepohupuje a nespokojeně zakňourala. Dranis sevřel rty, rozhodně zavrtěl hlavou a začal ji znovu chovat.\n\n[[[pokračovat]|Paluba 1 - Zahrada]]\n<<telem memento>>\s\n<<set $state.mementoJens.second = true>>
Nakonec jsem rozhodl dál se k tomu tématu nevracet. Zdálo se ale, že Sulla a jeho politika prosakuje vším co děláme.\n\n"A jak se ti vlastně líbí na univerzitě?" pokusil se Jens radikálně změnit téma. \n\nHelena se usmála. \n\n"Po ústavu je to příjemná změna," řekla. "Ještě si musím zvyknout na ten publikační tlak a grantové přihlášky, ale jinak je skvělé mít tolik času, kolik potřebuješ." Pokývala hlavou. "Pokud ten balík peněz, co vláda sype do výzkumu vydrží, myslím, že se Belliská univerzita za čas vypracuje na špici."\n\n"Je to tak," souhlasil Jens. "Nové budovy, nové fakulty, více studentů. Dokonce už se začínají šířit úvahy, že rosteme příliš rychle a že kvalita půjde dolů."\n\nHelena zavrtěla hlavou.\n\n"Sulla vyjednal pár desítek víz a myslím, že s možnostmi, které dávají peníze, které nabízí, nebude mít problém najít kvalitní lidi, kteří budou ochotni se na pár let přesunout na Zahradu." Pokývala hlavou. "Myslím, že za pár měsíců tu bude opravdu drsná konkurence, co se týče kvality výzkumníků."\n\nHelena chvíli zamyšleně mlčela.\n\n"Jen by mě zajímalo," řekla pak, "co budeme se všemi těmi mladými vědci a inženýry dělat. Zahrada je zemědělská planeta, a i kdybychom začali masivně těžit suroviny a industrializovat, co budeme dělat se vším co vyrobíme? Exportní limit jsou jaké jsou, s tím těžko něco uděláme."\n\n"Možná budeme exportovat vědce samotné," navrhl Jens napůl v žertu, ale v důsledku to nebyla tak nepravděpodobná alternativa.\n\n"Vídáváte se vy dva v práci vůbec?" zeptal se Tomas, kterého interní záležitosti univerzity moc nezajímaly. "Alespoň u oběda?"\n\n"Občas Jense vidím v jídelně," přikývla Helena, "ale my opravdoví vědci se s humanitními obory moc nestýkáme. Oni jsou takoví... divní."\n\nJens se zasmál.\n\n"To je pravda," řekl. "Podle toho, jak důležitě se tváří, je to v kantýně kolem oběda samý vědec galaktického významu. A teď, co začali otevírat inženýrské fakulty to bude ještě horší."\n\n"Tak, tak," souhlasila Helena. "Aplikovaná fyzika, nebo něco takového." Zavrtěla hlavou. "Moc tomu nerozumím. Proč by měl někdo chtít na něco aplikovat fyziku? Kam ten svět spěje? To za našich mladých let nebývalo." Poťouchle se zašklebila.\n\nJens se usmál a Helena se naklonila ke mně, aby se podívala na Emu.\n\n"Uspal jsi ji krásně," řekla a pohladila mě po rameni. Pohlédla na mě, a bylo jasné, že pochvala se spaním naší dcery souvisela spíš okrajově.\n\n"Už spí jak dudek," přikývl jsem a opatrně se začal zvedat. "Odnesu ji do postýlky."\n\n[[[pokračovat]|Paluba 1 - Zahrada]]\n<<telem memento>>\s\n<<set $state.mementoDranis.second = true>>
<h1 style="text-align: center">Drift</h1>\n<h3 style="text-align: center">Jiří Brossmann</h3>\n<<if $state.mode eq 'easy'>>\s\n<div style="text-align: center;font-size: 120%;">[[Z A Č Í T|Prolog]]</div>\n<<else>>\s\n<div class="pixelhunt" style="text-align: center;font-weight: bold !important;">[[Z A Č Í T|Prolog]]</div>\n<</if>>\n\n<hr>\n\n//Drift// je interaktivní //point & click// povídka. Zatímco tradiční //choose your own adventure// texty nabízejí v zásadě lineární (jakkoliv větvící se) průchod příběhem, //Drift// se podobá spíše grafickým adventurám z konce devadesátých let (oproštěným od kryptických inventářových puzzlů). Vnitřní prostor povídky je možné prozkoumávat nelineárně, text čtenáři téměř nikdy nenutí striktní pořadí, je možné odhalit všechen obsah při jediném čtení (jakkoliv to nejspíše není nutné pro uspokojivý zážitek ze čtení).\n\n<<link "Diskuse a komentáře" "http://jiribrossmann.com/interactivefiction/drift/">>.\n\n<div style="text-align: center;">Režim: <<if $state.mode eq 'easy'>>''Povídka'' -- [[Hra|Start][$state.mode = 'normal']]<<else>>[[Povídka|Start][$state.mode = 'easy']] -- ''Hra''<</if>></div>\n<small>V režimu //hra// obsahuje //Drift// nenulové množství pixelhuntingu. Jakkoliv je možnost objevovat, co je v textu skryté, pro někoho atraktivní, pro jiné může být frustrující. Pokud se chystáte číst na mobilním zařízení, nebo chcete projít příběhem co nejplynuleji, nebo ani nepřemýšlíte o tom, že byste se k textu vraceli vícekrát, doporučuji čtení v režimu //povídka//.</small>\n\n<div style="text-align: center;">Telemetrie: <<if $state.isTelemetryEnabled>>''Zapnuto'' -- [[Vypnout|Start][$state.isTelemetryEnabled = false]]<<else>>[[Zapnout|Start][$state.isTelemetryEnabled = true]] -- ''Vypnuto''<</if>></div>\n<small>Telemetrie umožňuje sledovat, jak probíhaly jednotlivé průchody příběhem. Neodesílají se ani neukládají žádné informace, které by umožňovaly určit z kterého počítače nebo prohlížeče data pocházejí (jednotlivé průchody jsou identifikovány náhodně vygenerovaným ID), nicméně pokud je vám i taková úroveň sledování nepříjemná, můžete telemetrii vypnout.</small>\n\n<<if $state.mode eq 'easy'>>\s\n<div style="text-align: center;font-size: 120%;">[[Z A Č Í T|Prolog]]</div>\n<<else>>\s\n<div class="pixelhunt" style="text-align: center;font-weight: bold !important;">[[Z A Č Í T|Prolog]]</div>\n<</if>>
"Tak. Jsou pryč. Všichni." Svalil jsem se na pohovku vedle Tomase a položil si hlavu na jeho hruď.\n\n"Víš že se ti tady nahoře dělá pleš?" zeptal se mě něžně. Pak potměšile dodal: "Přemýšlel jsi o plastice?"\n\n"Nezlob," plácnul jsem ho po stehně, ale nenapravitelná škoda už byla napáchána.\n\n"Heleno, Jens začíná plešatět," zavolal Dranis pobaveně směrem ke kuchyni, kde Helena telefonovala s chůvou.\n\nPak se na chvíli odmlčel a zamyšleně kroužil vínem ve sklenici.\n\n"Takže profesor," řekl nakonec. \n\n"Je to tak," potvrdil jsem spokojeně.\n\n"A dokonce s vlastní katedrou," pokračoval Dranis.\n\n"Na ty Sullovy subvence se zvyká rychle," přitakal jsem.\n\nDranis vzdychl.\n\n"Copak, zase na tebe sedá splín?" řekla Helena, která se vrátila z kuchyně. Sklonila se k Dranisovi, políbila ho a pak si k němu přisedla. Chytil ji za ruku a jejich prsty se propletly.\n\nDranis sevřel rty a pokrčil rameny.\n\n"Tady můj manžel trpí akutním nedostatkem akademické kariéry," řekla. "Myslí si, že jsem si ho vzala, protože vykazoval známky slibné kariéry, a že jsou teď má očekávání nenaplněná, a proto ho brzy opustím." Pohladila ho po vlasech a políbila na tvář.\n\nDranis se na ni naoko zamračil.\n\n"No není to tak?" opáčila.\n\n"To není tak jednoduché," řekl Dranis a rozhodil rukama. "Podívej se s kým se stýkám. Jeden profesor, jeden avantgardní umělec a manželka úspěšná matematička." Znova pokrčil rameny. "Možná bych si měl najít nějaké kamarády, ze kterých bych měl pocity nadřazenosti, nebo tak něco." Bezradně pokrčil rameny.\n\n"Popravdě," řekl jsem, "už jsem ti chtěl něco podobného dávno poradit."\n\n"Nech toho," štípl mě Tomas, "nevidíš, že to myslí vážně?"\n\n"Dobrá," narovnal jsem se. "Chápu to tak, že máš pochybnosti ohledně toho, kolik prestiže ti přináší to co děláš." Dranis váhavě přikývl. "Ale nepochybuješ o tom, jak je tvoje práce užitečná," konstatoval jsem.\n\n"To asi ne," přiznal Dranis.\n\n"No vidíš. A to je rozdíl mezi námi dvěma. Ty máš práci, která ti přijde málo prestižní, ale je užitečná. Já mám práci, která je asi prestižní, ale reálný užitek z ní není skoro žádný," shrnul jsem.\n\n"Miluju, když mluví takhle," zavrněl Tomas a vzal mě kolem ramen. "Úplně jako nějaký profesor." \n\nDranis se usmál a pak se stalo, co se muselo stát: "Tak jak je to s tou pleší?" ušklíbla se Helena.\n\n[[[pokračovat]|Paluba 2 - Kajuta 1]]\n<<telem memento>>\s\n<<set $state.mementoJens.third = true>>
"Takže Dranisi," obrátil se Jens na mě, "jaká byla služební cesta?"\n\n"Příliš dlouhá," oznámila Helena, než jsem stačil odpovědět.\n\n"Uh," příkývl jsem trochu váhavě. "A hodně pracovní. Program jsme měli rozepsaný skoro na minuty: jednání, delegace, slavnostní večeře." Zavrtěl jsem hlavou. "Už po Galatee jsem toho měl dost. Rozhodně jsem si představoval meziplanetární lety jinak."\n\n"Mám to chápat tak, že tě nadšení pro cestování opustilo?" usmál se Jens.\n\n"Nadšení pro cestování mě rozhodně neopustilo. To spíš že jsem měl zkreslené představy o tom, jak vypadá taková státní návštěva. Ale co se týče toho společného výletu, co už asi sto let plánujeme, tak s tím rozhodně pořád počítáme. Jakmile se to trochu uklidní s dětmi a prací, tak balíme kufry. Ale na měsíční pracovní turné už mě nikdo nedostane."\n\n"Kolik světů jste vlastně obrazili?" zeptal se Jens.\n\n"Skoro polovinu Periferie -- sedmnáct systémů." Na chvíli jsem se zamyslel. "Nevím jak to Sulla dokáže utáhnout. Já jsem ke konci už ani nevnímal kde jsme a co se děje, ale on pořád jel na plný plyn."\n\n"Atomový prcek," ušklíbl se Tomas. "To se mu nedá upřít. Na to jak je mrňavý, má energie jak warpový motor."\n\n"Je to tak," souhlasil jsem s úsměvem. \n\n"A jak to bylo s těmi transhumanisty?" přimhouřil Tomas oči. "My se ze zpráv nic nedozvíme, ale prý s nimi Sulla jednal."\n\n"Nech toho, ty--" okřikla ho Helena a chtěla ho vypeskovat, ale stiskl jsem jí ruku, aby ho nechala.\n\n"Tomasi, kdybych ti to řekl, musel bych tě zabít," oplatil jsem mu malou jedovatostí.\n\n"Hehe, to bych chtěl vidět," usmíval se Tomas.\n\n"Popravdě jsme se zastavili u trosek první Sítě, a Sulla, myslím, natočil nějaký proslov na téma //vesmír je dost velký pro všechny//, ale bylo to už ke konci cesty a moc jsem to nevnímal." Pokrčil jsem rameny. "Co se týče spekulací co jsem četl, tak zásadní problém shledávám v tom, co vlastně můžeme transhumanistům nabídnout, aby to chtěli. Technologicky jsme asi dost divergovali, potraviny si pěstují sami. Takže jediné co zbývá je nějaké oficiální uznání."\n\nJens přikývl. \n\n"To není málo," řekl. "Co se transhumanisté odštěpili, nikdo v podstatě neví co s nimi. A i když styčných ploch máme málo, myslím, že jsou pořád ještě dost humánní, aby jim na společenském uznání záleželo. Navíc," pokračoval, "bychom z kontaktu s nimi mohli profitovat technologicky. Nemyslím, že jsou nějak zásadě napřed, ale jejich technologie je štíhlejší a úspornější."\n\n"Možná," znovu jsem pokrčil rameny. "Ale jak říkám: já jsem si žádného kontaktu s nimi nevšiml. A navíc: jednat s nimi je pořád nelegální."\n\nJens se vědoucně usmál.\n\n[[[pokračovat]|Paluba 2 - Kajuta 1]]\n<<telem memento>>\n<<set $state.mementoDranis.third = true>>
<<room "bridgeDescription" "[detail]">>\nJako zbytek lodi, byl i můstek Perly... elegantní. Ladné tvary, plynulé křivky, ostré hrany. Kontrast lesklého a matného, světlého a tmavého. Pozůstatek z časů, kdy mí prarodiče disponovali takovými prostředky, že si mohli dovolit soukromou warpovou jachtu. \n\nMůstek lodi byl ve vrchlíku koule, která tvořila trup lodi. Středem lodi procházel tubus, který z větší části zajišťoval strukturální integritu lodi a současně sloužil jako šachta [[servisního výtahu|Můstek - Výtah]]. \n\nProstor byl rozdělen na dvě části skleněnou přepážkou. Větší část prostoru zabírala vyhlídková paluba pro pasažéry. Bylo v ní umístěno několik <<item "otočných křesel" "Můstek - Křesla">>, ze kterých mohli pasažéři, pokud byl trup lodi zprůhledněn, pozorovat vesmír. Ve druhé, menší, byla <<item "křesla kapitána a prvního důstojníka" "Můstek - Sedadla">>, <<item "řídící panel" "Můstek - Řídící panel">> pro každého z nich a společný <<item "komunikační pult" "Můstek - Komunikační panel">>. \n\nDecentně ukryté před pohledy cestujících, začínalo v pasažérské části široké schodiště [[vedoucí dolů na první palubu|Paluba 1]].\n<<short>>\nV pasažérské části můstku byla pravidelně rozmístěná <<item "křesla" "Můstek - Křesla">>, řídicí část zabíraly <<item "sedadla kapitána a prvního důstojníka" "Můstek - Sedadla">> umístěná před <<item "řídícími" "Můstek - Řídící panel">> a <<item "komunikačními" "Můstek - Komunikační panel">> panely. \n\nNa tubusu uprostřed tlumeně svítilo tlačítko [[servisního výtahu|Můstek - Výtah]], vzadu, v pasažérské části bylo [[schodiště vedoucí na první palubu|Paluba 1]].\n<</room>>
Anatomická, chlazená, vyhřívaná, otočná, sklopná. Pohodlná, elegantní, luxusní. Křesla pro pasažéry mohla mít tolik lichotivých adjektiv kolik jich lze ke křeslu přiřadit.
Jakkoliv funkčně byla sedadla pilotů nejspíše totožná se sedadly pasažérů, jejich design byl strohý a přísně funkční. Naučil jsem se tu absenci vnějších atributů blahobytu mít rád.
O významu větší části položek na ovládacím panelu jsem měl jen matnou představu. Kromě základního zobrazení, které umožňovalo řízení lodi, tu byla sekce s diagnostikou, která obsahovala stránky a stránky údajů z nejrůznějších senzorů lodi. U každého z nich byla krátká nápověda, ale ta často byla plná technického slangu, který mi dával malý, nebo vůbec žádný smysl. \n\nNaštěstí na sebe důležité informace samy upozorňovaly na hlavní obrazovce systému.\n\n<<if $state.isFuelLoaded>>\s\nVolič destinace warpového skoku byl teď funkční. \n\n<<if $state.identity eq 'jens'>>\s\nKonečně. Konečně jsem mohl [[odejít z tohoto šíleného vyhnanství|Konec - Cesta - Jens][UISystem.close()]], která na mě Dranis uvalil.\n<<else>>\s\nMé pocity byly smíšené. To [[šílené vyhnanství|Konec - Cesta - Dranis][UISystem.close()]] už jsem dál nedokázal snášet, ale co jsem měl dělat? Kam jsem se měl vydat?\n<</if>>\s\n<<else>>\s\nVelké červené varování vedle zablokovaného voliče destinace upozorňovalo na <<item "nedostatek paliva pro warpový skok." "Můstek - Detail doplnění paliva">> \n<</if>>\n<<if not $state.areFiltersReplaced>>\s\nOranžový vykřičník u úrovně znečištění filtrů enviromentálního systému upozorňoval, že je potřeba servisního zásahu, jinak se dříve nebo později loď stane neobyvatelnou. Klepnutím jsem mohl rozbalit <<item "detaily opravy" "Můstek - Detail enviromentálního systému">>.\n<</if>>
<<if $state.identity eq 'jens'>>\s\nOvládací prvky warpového rádia byly zakódované.\n<<else>>\s\nAť už rádio zakódoval kdokoliv, já jsem heslo neznal.\n<</if>>\s\n\nPokud šlo o zbytek vesmíru, byl jsem němý a hluchý.
Diagnostika enviromentálního systému hlásila téměř devadesátiprocentní znečištění vzduchového filtru. Výstraha svítila už několik měsíců, od chvíle, kdy číslo překročilo osmdesátku. \n\nDialog hlášení zobrazoval produktové číslo a konstrukční plány pro tiskárnu dole v dílně. <<if not $state.areFiltersSentToPrinter>>Mohl jsem plány do tiskárny <<item "poslat" "Můstek - Detail enviromentálního systému - Odeslat do tiskárny">> přímo odtud, ale od chvíle co jsem se ocitl na lodi, byl stroj byl mimo provoz.<</if>> Na obrazovce byly také <<item "montážní instrukce" "Můstek - Detail enviromentálního systému - Montážní instrukce">>.
Odeslal jsem instrukce k tisku náhradních filtrů do tiskárny v dílně na třetí palubě. \n<<set $state.areFiltersSentToPrinter = true>>
Filtry bylo možné vyměnit z chodby u kabin posádky na druhé palubě. Systém byl za výklopným panelem na stěně.\n<<set $state.isFilterLocationKnown = true>>
Palivové články napájející hlavní motor lodi byly prázdné. \n\n<<if $state.identity eq 'jens'>>\s\nNa obrazovce byly podrobné instrukce jak vyměnit palivové články za nové. Jestli bylo ve strojovně nějaké palivo se odtud nedalo zjistit. Ale i kdyby, bylo mi k ničemu. Strojovna byla zamčená.\n<<else>>\s\nNa obrazovce byly podrobné instrukce jak vyměnit palivové články za nové.\n<</if>>
<<room "deckLevel1SalonSmallDescription" "[detail]">>\nSalónek sloužil převážně jako jídelna. Místnosti dominoval <<item "velký stůl s židlemi" "Paluba 1 - Salónek - Stůl a židle">>. Podél stěn stály nepřehlédnutelně abstraktní <<item "plastiky" "Paluba 1 - Salónek - Plastiky">>.\n\nNepamatuji si, že bych kdy v téhle místnosti doopravdy jedl. Okázalá, snad až klinická střídmost jídelny na mě byla příliš. Raději jsem si sedl vedle v salónu, nebo ještě častěji přímo dole v kuchyni.\n\nZe salónku vedly dveře zpět do chodby [[k hlavnímu schodišti|Paluba 1]] nebo [[do velkého salónu|Paluba 1 - Salón]].\n<<short>>\s\nUprostřed salónku stál <<item "velký stůl a židle" "Paluba 1 - Salónek - Stůl a židle">>. Kolem stěn místnosti byly rozestavěny <<item "plastiky" "Paluba 1 - Salónek - Plastiky">>.\n\nZe salónku vedly dveře zpět do chodby [[k hlavnímu schodišti|Paluba 1]] nebo [[do velkého salónu|Paluba 1 - Salón]].\n<</room>>
Dřevěný stůl s židlemi pro čtrnáct lidí byl krásný a robustní, ale sedět u něj samotný, mi bralo veškerou chuť k jídlu.\n\nProto jsem dával přednost stolkům v salónu, nebo nejčastěji kuchyni dole na třetí palubě.
Plastiky se skládaly z <<item "prutů" "Paluba 1 - Salónek - Plastiky - Pruty">> -- rovných i zkroucených -- z různých kovů, které se pozvolna otáčely či velmi jemně kývaly. Díla stála v pološeru, osvětlená jen několika tlumenými bodovými světly. \n\nCelkový dojem byl fantastický.
<<if not $state.hasInvestigatedPrinter or $state.isPrinterFixed or $state.hasLockedEngineRoom>>\s\nPruty ze zlata, platiny, železa a dalších kovů byly různě silné a různě tvarované. Byly tu pruty přísně rovné, pruty stočené do spirál s různým stoupáním, pruty jako by náhodně pokřivené i zohýbané v ostrých úhlech.\n\nStrávil jsem mnoho času jejich pozorováním a přemýšlením, jakou složitou rovnicí je řízen jejich pohyb.\n<<else>>\s\nNaděje, že na plastice najdu materiál pro opravu tiskárny, mě rychle opustila. Byly tu jen samé kovy příliš těžké, nebo příliš měkké.\n<</if>>
<<room "deckLevel1SalonDescription" "[detail]">>\nZ velkého salónu, i po všech těch letech, stále dýchala dekadentní rozmařilost. V místnosti stály dva interaktivní <<item "stolky" "Paluba 1 - Salón - Stolky">> s lenoškami a křesly. Podél vnitřní stěny byla z jedné strany dveří <<item "knihovna" "Paluba 1 - Salón - Knihovna">> napěchovaná svazky. Před knihovnou stála dvě velká křesla. Z druhé strany se až ke stropu tyčil <<item "bar" "Paluba 1 - Salón - Bar">> s několika vysokými stoličkami. \n\nNa vnější stěně se po téměř celé délce místnosti táhlo vysoké <<item "okno" "Paluba 1 - Salón - Okno">>.\n\nKromě dveří k [[hlavnímu schodišti|Paluba 1]], byl salón byl propojen s [[malým salónkem|Paluba 1 - Salónek]].\n<<short>>\s\nSalón byl plný nábytku: uprostřed místnosti stály <<item "dva stolky" "Paluba 1 - Salón - Stolky">>, podél vnitřní stěny byla <<item "knihovna" "Paluba 1 - Salón - Knihovna">> a rozlehlý <<item "bar" "Paluba 1 - Salón - Bar">>. Vnější stěnu téměř celou zabíralo veliké <<item "okno" "Paluba 1 - Salón - Okno">>.\n\nDveře ve vnitřní stěně vedly k [[hlavnímu schodišti|Paluba 1]], napravo byl salón propojen s [[malým salónkem|Paluba 1 - Salónek]].\n<</room>>
Velké stolky s interaktivní deskou. Byla v nich nainstalovaná celá řada aplikací a her. <<if $state.identity eq 'jens'>>Nikdy jsem nebyl velký hráč, ale množství hodin, které jsem utopil v hraní na Perle bylo absurdní.<<else>>Většinu z nich jsem dohrál do úplného konce.<</if>>
Díval jsem se na svazky nadité police a měl pocit, jako bych je přečetl všechny. Knihovna byla opravdu famózní. Mohlo v ní být tak tři sta, čtyři sta svazků od sto padesáti do dvou tisíc stránek. \n\nVoliče obsahu na předsádkách nabízely ke čtení jen knihy přiměřené velikosti, aby nedocházelo k porušením přísných pravidel sazby.
V lepších dobách bar nepochybně poskytoval široký výběr kvalitního alkoholu. \n\nTeď byl prázdný.\n\n<<if not $state.isPhotographDestroyed >>\s\nNa baru stála v rámečku <<item "fotografie" "Paluba 1 - Salón - Fotografie">>.\n<</if>>
Okno v salónu mi působilo mnohem menší nevolnosti než pobyt na zprůhlednělém můstku. Pohled na vesmír byl stále dechberoucí, ale přítomnost stropu a podlahy pomáhala mému vědomí udržet si odstup od celkového měřítka věcí.
Fotografie byla ošoupaná, ohmataná, opotřebovaná. Datový záznam se zvukovou stopu byl dávno pryč, dokonce ani panorama už nefungovalo, ale to důležité na fotografii bylo pořád: \s\n<<if $state.identity eq 'jens'>>\s\n<<if $state.mementoJens.first eq false>>\s\n<<item "Dranis, Helena, Tomas a já" "Paluba 1 - Salón - Fotografie - Vzpomínky - Jens" pixelhunt>>.\n<<else>>\s\nDranis, Helena, Tomas a já.\n<</if>>\s\n<<else>>\s\n<<if $state.mementoDranis.first eq false>>\s\nmy čtyři, plní... <<item "štěstí" "Paluba 1 - Salón - Fotografie - Vzpomínky - Dranis" pixelhunt>>.\n<<else>>\s\nmy čtyři, plní... štěstí.\n<</if>>\s\n<</if>>\s\n\n<<if $state.identity eq 'dranis' and $state.hasLockedEngineRoom>>\s\nDívat se na ty mladé lidi bylo nebezpečné. Možná bych ji měl [[zničit|Paluba 1 - Salón - Fotografie - Zničit][UISystem.close()]].\n<</if>>
Za tou fotografií číhalo tolik [[vzpomínek|Vzpomínka 1 - Jens][UISystem.close()]].
Vzpomínky. Tolik [[vzpomínek|Vzpomínka 1 - Dranis][UISystem.close()]].
Roztrhal jsem fotografii na maličké kousky a ty vysypal do odpadní šachty.\n\nBylo to tak lepší. Ta fotografie... vyvolávala příliš mnoho nebezpečných vzpomínek. Možná bych mohl nakonec sám sebe přesvědčit, že jsem pořád tím mladíkem na fotografii. Že jsem vlastně dobrý člověk. Že už si další vězení nezasloužím. \n\n<<set $state.isPhotographDestroyed = true>>\s\n<<if $state.isRailingDestroyed and $state.isPrinterLogCleared and $state.isPrinterDamaged and $state.isPhotographDestroyed and not $state.hasKey>>\s\n[[[pokračovat]|Konec - Vězení]]\n<<else>>\s\n[[[pokračovat]|Paluba 1 - Salón]]\n<</if>>\s\n<<telem action>>
<<room "deckLevel1GardenDescription" "[detail]">>\nNic nedemonstrovalo absurditu existence Perly lépe, než zahrada: velký skleník naplněný rostlinami horského tropického pralesa, včetně malého vodopádu a zvukové kulisy. Zhruba uprostřed zahrady byla malá <<item "lavička" "Paluba 1 - Zahrada - Lavička">> obrácená k velkému oknu na vnější stěně lodi, na které se dalo nerušeně posedět a možná i zapomenout, že to celé je jen přelud uvnitř křehké koule plující vakuem.\n\nVen [[k hlavnímu schodišti|Paluba 1]] vedla malá přechodová komora, která bránila úniku vlhkosti do zbytku lodi.\n<<short>>\s\nZahrada byla zaplněna tropickými rostlinami, mezi nimiž stála malá <<item "lavička" "Paluba 1 - Zahrada - Lavička">>.\n\nMalou přechodovou komorou se dalo vrátit zpět [[k hlavnímu schodišti|Paluba 1]].\n<</room>>
Voda za mnou zurčela, hmyz, který tu nebyl, bzučel a občas jsem zaslechl i vzdálené volání nějakého ptáka.\n\n<<if $state.identity eq 'jens'>>\s\n<<if $state.mementoJens.second eq false>>\s\n<<item "Na lavičku" "Paluba 1 - Zahrada - Lavička - Vzpomínka - Jens" pixelhunt>> \s\n<<else>>\s\nNa lavičku \s\n<</if>> se mohli pohodlně usadit dva lidé.\s\n<<else>>\s\nCítil jsem se tak unavený. Posadit se bylo tak \s\n<<if $state.mementoDranis.second eq false>>\s\n<<item "lákavé" "Paluba 1 - Zahrada - Lavička - Vzpomínka - Dranis" pixelhunt>>.\n<<else>>\s\nlákavé.\n<</if>>\s\n<</if>>
Stál jsem tam a [[přemýšlel o minulosti|Vzpomínka 2 - Jens][UISystem.close()]].
Ztežka jsem se na lavičku posadil. Nepřítomně jsem zíral z okna a [[přemýšlel o minulosti|Vzpomínka 2 - Dranis][UISystem.close()]].
<<room "deckLevel2Cabin1Description" "[detail]">>\nVelká kajuta nebyla honosná vulgárním způsobem, který by se vyžíval v přehnané dekorativnosti a ornamentálnosti. Ve skutečnosti byla zařízena velmi střídmě: v <<item "předpokoji" "Paluba 2 - Kajuta 1 - Předpokoj">> byla pohovka, stolek a dvě křesla, <<item "ložnice" "Paluba 2 - Kajuta 1 - Ložnice">> byla vybavená dvojpostelí, nočními a kosmetickými stolky a velkou vestavnou skříňí, <<item "koupelně" "Paluba 2 - Kajuta 1 - Koupelna">> dominovala velká vana, doplněná dvěma umyvadly a skříňkami. Přesto byly signály, která kajuta vysílal jasné a nepřehlédnutelné: zde bydlí někdo nejen neuvěřitelně bohatý ale také nadaný vkusem a decentním smyslem pro luxus.\n\nVe skutečnosti nemyslím, že by velkou kajutu kdy obýval někdo jiný než <<if $state.identity eq 'jens'>>mí<<else>>Jensovi<</if>> prarodiče. <<if $state.identity eq 'jens'>>Schopnost zapadnout do takového luxusu ztratila naše rodina se smrtí mé matky.<<else>>Jense jsem si uprostřed takového luxusu nedokázal představit.<</if>>\n\n<<if $state.identity eq 'jens'>>I teď jsem cítil<<else>>Cítil jsem <</if>> nutkavou potřebu tiše se vytratit [[zpátky na chodbu|Paluba 2]].\n<<short>>\s\nVelká kajuta byla zařízena střídmě: v <<item "předpokoji" "Paluba 2 - Kajuta 1 - Předpokoj">> byla pohovka, stolek a dvě křesla, <<item "ložnici" "Paluba 2 - Kajuta 1 - Ložnice">> zabírala dvojpostel, noční a kosmetické stolky a velká vestavná skříň, <<item "koupelně" "Paluba 2 - Kajuta 1 - Koupelna">> dominovala velká vana, doplněná dvěma umyvadly a skříňkami. \n\nDveře z předpokoje vedly [[zpátky na chodbu|Paluba 2]].\n<</room>>
V jakékoliv jiné lodi by předpokoj hlavní kajuty stačil jako samostatná ložnice pro dva pasažéry, ale Perla nikdy neměla být jako jakákoliv jiná loď. Salónek mohl pohodlně pojmout šest lidí a nepůsobit přeplněně.
Rozmařilost s jakou byl prostor v ložnici nevyužit byla ohromující. Každý kubický metr prostoru v kosmické lodi představoval roční rozpočet menšího města, a zde ho bylo tolik, že člověk mohl na chvíli zapomenout, že je uprostřed koule visící ve vesmíru.
Už jen představa, že by se někdo ve vesmíru koupal byla fantastická. A zde stála vana přes dva metry dlouhá.\n\n<<if $state.identity eq 'jens'>>\s\nPokaždé, když jsem se na ni díval, jak sebevědomě stojí uprostřed koupelny, přemýšlel jsem, co byli mí prarodiče za lidi. Jaké to muselo být pro mou matku, vyrůstat v takových poměrech, a jak se musel můj otec cítit, když se ze středostavovských poměrů přiženil do něčeho takového.\n\nNapadlo mě, jestli by ho vzali na milost, kdyby viděli mou \s\n<<if $state.mementoJens.third eq false>>\s\n<<item "akademickou kariéru" "Paluba 2 - Kajuta 1 - Kariéra - Jens" pixelhunt>>.\n<<else>>\s\nakademickou kariéru.<</if>>\s\n<<else>>\s\nNehybná, obrovská, zvrácená. Bizarní připomínka mého vlastního snažení, kterému \s\n<<if $state.mementoDranis.third eq false>>\s\n<<item "žádný úspěch nebyl dost dobrý" "Paluba 2 - Kajuta 1 - Kariéra - Dranis" pixelhunt>>.\n<<else>>\s\nžádný úspěch nebyl dost dobrý.\n<</if>>\s\n<</if>>
[[Tehdy|Vzpomínka 3 - Jens][UISystem.close()]], když jsem ji měl.
A přitom jsem se snažil. [[Tolik jsem se snažil|Vzpomínka 3 - Dranis][UISystem.close()]].
<<room "deckLevel2Cabin2Description" "[detail]">>\nMá kajuta. Malá <<item "předsíň" "Paluba 2 - Kajuta 2 - Předsíň">>, <<item "ložnice" "Paluba 2 - Kajuta 2 - Ložnice">>, koupelna. Dvojpostel pečlivě ustlaná, oblečení ve <<item "skříni" "Paluba 2 - Kajuta 2 - Skříň">> srovnané do komínků. <<item "Zrcadlo" "Paluba 2 - Kajuta 2 - Zrcadlo">>, umyvadlo, sprchový kout i záchod naleštěné. <<item "Hygienické potřeby" "Paluba 2 - Kajuta 2 - Toaletní potřeby">> ve skříňce srovnané.\n\nDveře vedly zpět do [[chodby druhé paluby|Paluba 2]].\n<<short>>\s\nMá kajuta měla za malou <<item "předsíní" "Paluba 2 - Kajuta 2 - Předsíň">> <<item "ložnici" "Paluba 2 - Kajuta 2 - Ložnice">> s dvojpostelí. Jednu stěnu ložnice zabírala šatní <<item "skříň" "Paluba 2 - Kajuta 2 - Skříň">>. V koupelně bylo umyvadlo, <<item "zrcadlo" "Paluba 2 - Kajuta 2 - Zrcadlo">>, za kterým byla vestavěná skříňka na <<item "toaletní potřeby" "Paluba 2 - Kajuta 2 - Toaletní potřeby">>, sprchový kout a toaleta.\n\nDveře vedly zpět do [[chodby druhé paluby|Paluba 2]].\n<</room>>
Miniaturní předpokoj s malým stolkem a dvěma křesílky.
Všechno bylo na svém místě. Čisté a srovnané.
Rozměrná vestavěná skříň s policemi a tyčí na ramínka. \n\nDole ležely nějaké krabice s harampadím.
<<if $state.identity eq 'jens'>><<if $state.isShaved eq false>>Co si pamatuji, nikdy jsem vousy nenosil, ale tady jsem nechal narůst plnovous. Občas jsem ho zastřihával, ale po více než půl roce byla má tvář sotva vidět.<<else>>Být oholený byl zvláštní pocit. Tak dlouho jsem se neviděl, že mi můj vlastní obličej přišel jaksi cizí.<</if>><<else>><<if $state.isShaved eq false>>Plnovous pořád zakrýval větší část mého obličeje, ale bylo to zřejmé. Nebyl jsem kým jsem si myslel, že jsem.<<else>>Byl jsem to já, o tom nebylo pochyb. Díval jsem na sebe a chápal, proč jsem si nechal narůst vousy.<</if>><</if>>
<<if $state.isShaved eq false>>Mezi různými kosmetickými prostředky byl i holící strojek. Už dlouho jsem přemýšlel jsem, že bych se <<item "oholil" "Paluba 2 - Kajuta 2 - Holení">>, ale nikdy jsem se nedokázal odhodlat shodit vousy, o které jsem se tak dlouho staral.<<else>>Různé kosmetické přípravky.<</if>>
Vzal jsem holící strojek a pomalu a pečlivě se oholil. Hromádku vousů jsem spláchl do odpadu.\n<<run $state.isShaved = true;>>
<<room "deckLevel2Cabin3Description" "[detail]">>\nPrvní ze dvou menších kajut pro pasažéry. Malá předsíňka, ložnice, koupelna. Nic zajímavého. \n\nDveře vedly [[zpátky na chodbu|Paluba 2]].\n<<short>>\s\nMalá kajuta měla malou předsíň, ložnici a koupelnu.\n\nDveře vedly [[zpátky na chodbu|Paluba 2]].\n<</room>>
<<room "deckLevel2Cabin4Description" "[detail]">>\nDruhá malá kajuta byla situovaná stejně jako ta první: předsíňka, ložnice, koupelna a [[dveře na chodbu|Paluba 2]].\n<<short>>\s\nMalá kajuta měla malou předsíň, ložnici a koupelnu.\n\nDveře vedly [[zpátky na chodbu|Paluba 2]].\n<</room>>
<<room "deckLevel2CrewCabin1Description" "[detail]">>\nPrvní kajuta posádky nebyla víc než úzký prostor mezi dvěma palandami po každé straně. U každého ze čtyř lůžek byla malá <<item "skříňka na osobní věci" "Paluba 2 - Kajuta posádky 1 - Skříňky">>.\n\nAno, takto vypadají kajuty kosmické lodi.\n\n[[Zpátky na chodbu|Paluba 2 - Posádka]] vedly úzké dveře.\n<<short>>\s\nPalandy se dvěma lůžky na každé straně úzké místnosti, <<item "skříňky na osobní věci" "Paluba 2 - Kajuta posádky 1 - Skříňky">>. Víc toho v kajutě nebylo.\n\n[[Zpátky na chodbu|Paluba 2 - Posádka]] vedly úzké dveře.\n<</room>>
Na skříňkách byly jednoduché kódové zámky -- teď deaktivované. Místa v nich bylo opravdu velmi málo. Všechny byly prázdné.
<<room "deckLevel2CrewCabin2Description" "[detail]">>\nDruhá kajuta posádky nebyla víc než úzký prostor mezi dvěma palandami po každé straně. U každého ze čtyř lůžek byla malá <<item "skříňka na osobní věci" "Paluba 2 - Kajuta posádky 2 - Skříňky">>.\n\nAno, takto vypadají kajuty kosmické lodi.\n\n[[Zpátky na chodbu|Paluba 2 - Posádka]] vedly úzké dveře.\n<<short>>\s\nPalandy se dvěma lůžky na každé straně úzké místnosti, <<item "skříňky na osobní věci" "Paluba 2 - Kajuta posádky 2 - Skříňky">>. Víc toho v kajutě nebylo.\n\n[[Zpátky na chodbu|Paluba 2 - Posádka]] vedly úzké dveře.\n<</room>>
Na skříňkách byly jednoduché kódové zámky -- teď deaktivované. Místa v nich bylo opravdu velmi málo. Všechny byly prázdné.
<<room "deckLevel3KitchenDescription" "[detail]">>\nKuchyně velikostí i výbavou odpovídala úrovni pasažérů lodi. <<item "Náčiní" "Paluba 3 - Kuchyně - Náčiní">> bylo pečlivě uloženo v dezinfekčních skříních, masivní dveře <<item "lednice" "Paluba 3 - Kuchyně - Lednice">>, která byla větší než obě kajuty posádky dohromady, široké <<item "pracovní pulty" "Paluba 3 - Kuchyně - Pracovní pulty">> s dřezy, myčkou, sporákem a troubou. Na pultu stál i plně automatický <<item "kávovar" "Paluba 3 - Kuchyně - Kávovar">>.\n\nDo kouta u vnější stěny se vešel i malý stůl se čtyřmi židlemi, u kterého jedla posádka.\n\nZ kuchyně vedly dveře zpátky [[na chodbu|Paluba 3]].\n<<short>>\s\nKuchyně byla velká a bezchybně zařízená: <<item "náčiní" "Paluba 3 - Kuchyně - Náčiní">> v dezinfekčních skříních, veliká <<item "lednice" "Paluba 3 - Kuchyně - Lednice">>, široké <<item "pracovní pulty" "Paluba 3 - Kuchyně - Pracovní pulty">> s dřezy, myčkou, sporákem a troubou a automatický <<item "kávovar" "Paluba 3 - Kuchyně - Kávovar">>. \n\nV koutě u vnější stěny byl malý stůl se čtyřmi židlemi.\n\nZ kuchyně vedly dveře zpátky [[na chodbu|Paluba 3]].\n<</room>>
Hrnce, pánve, nože, naběračky, obracečky. \n\nPokoušel jsem se připravit některá z jídel, která doma vařil Tomas, ale nikdy se mi to tak docela nepodařilo. Měl jsem pocit, že všechno bylo mdlé, nudné a šedivé.
Velká chlazená spíž se zásobami mraženého masa. \n\nPlná byla možná tak z poloviny, ale odhadoval jsem, že s mou spotřebou by mělo maso vydržet na několik let.
Pracovní plochy byly dokonale hladké a dokonale čisté.\n\nNěkdy jsem cítil rozpaky, když jsem měl jejich perfektní povrch umazat přípravou jídla, ale jejich samočistící antibakteriální povrch si dokázal poradit s jakýmkoliv znečištěním, které jsem byl schopen způsobit.\n\nZ pracovní desky matně svítily plotýnky sporáku, po levé straně pultu byla vestavěna trouba schopná pojmout nejméně dva celé krocany.\n\nUprostřed pultu byl velký dřez s myčkou po každé straně.
Káva, kterou přístroj připravoval, <<if $state.identity eq 'jens'>>přesto, že nemohla být kdoví jak stará,<</if>> nebyla rozhodně z kategorie vynikající.
<<room "deckLevel3WorkshopDescription" "[detail]">>\nDílna sloužila současně jako prádelna a převlékárna pro posádku. Proto jednu polovinu zabíral <<item "pracovní stůl" "Paluba 3 - Dílna - Pracovní stůl">> a velká <<item "tiskárna" "Paluba 3 - Dílna - Tiskárna">>, zatímco v té druhé byly za skládací zástěnou <<item "dvě pračky, sušička a automatická žehlička" "Paluba 3 - Dílna - Pračky">>.\n\nZ dílny bylo možné vyjít jen zpátky na [[na chodbu|Paluba 3]].\n<<short>>\s\nJednu polovinu dílny zabíral <<item "pracovní stůl" "Paluba 3 - Dílna - Pracovní stůl">> a velká <<item "tiskárna" "Paluba 3 - Dílna - Tiskárna">>, v druhé byly za skládací zástěnou <<item "dvě pračky, sušička a automatická žehlička" "Paluba 3 - Dílna - Pračky">>.\n\nZ dílny bylo možné vyjít jen zpátky na [[na chodbu|Paluba 3]].\n<</room>>
Pracovní desku jsem udržoval prázdnou; všechny nástroje, materiál a drobné náhradní díly byly srovnané v šuplících stolu.
Univerzální tiskárna a řezačka. Stroj byl schopen vyrobit podle tiskových předloh jakýkoliv náhradní díl, který loď potřebovala.\n<<if not $state.isPrinterFixed or $state.isPrinterDamaged>>\s\n\nTiskárna byla mimo provoz. <<if not $state.isPrinterDamaged>>Na obrazovce svítila výstraha s <<item "popisem chyby" "Paluba 3 - Dílna - Tiskárna - Chyba">>.<</if>>\n<<if $state.areFiltersSentToPrinter>>\s\n\nV tiskové frontě tiskárny byla úloha s tiskem náhradních filtrů enviromentálního systému.\n<</if>>\s\n<<else>>\s\n<<if $state.areFiltersSentToPrinter and not $state.areFiltersReplaced and not $state.hasFilters>>\s\n\nTiskárna tiše pracovala na [[tisku náhradních filtrů|Paluba 3 - Dílna - Tiskárna - Tisk filtrů][UISystem.close()]] enviromentálního systému.\n<</if>>\s\n<</if>>\s\n\n<<if ($state.hasFilters or $state.areFiltersReplaced) and not $state.isPrinterLogCleared>>Tiskárna byla připravená a v dolní části obrazovky nabízela možnost znovu vytisknout <<if $state.hasInvestigatedEngineRoomLock and not $state.hasKey>>[[poslední úlohu|Paluba 3 - Dílna - Tisk klíče][UISystem.close()]]<<else>>poslední úlohu<</if>>.\n<<if $state.hasLockedEngineRoom and not $state.isPrinterLogCleared>>\s\n\nNapadlo mě, že by možná bylo nejlepší, seznam posledních úloh vymazat a [[tiskárnu znovu znefunkčnit|Paluba 3 - Dílna - Poškodit tiskárnu][UISystem.close()]]. Riziko, že dokážu najít způsob, jak se s její pomocí dostat do strojovny bylo příliš velké.\n<</if>>\s\n<<else>>\s\n<<if $state.hasLockedEngineRoom and not $state.isPrinterDamaged>>\s\n\nNebyl jsem si jistý, jestli bych neměl [[tiskárnu znovu znefunkčnit|Paluba 3 - Dílna - Poškodit tiskárnu][UISystem.close()]]. Stále tu bylo riziko, že nakonec dokážu najít způsob, jak znovu vytisknout klíč stejně, jako jsem dokázal opravit tiskovou hlavu.\n<</if>>\s\n<</if>>
Část dílny sloužila i jako prádelna, kde se pralo, sušilo a žehlilo oblečení a prádlo.\n\nVlastního oblečení jsem neměl mnoho, ale pračky ho naštěstí dokázaly úspěšně regenerovat.\n\nPostupem času jsem si oblíbil <<item "pračku nalevo" "Paluba 3 - Dílna - Používaná pračka">> a \s\n<<if $state.identity eq 'jens'>>\s\n<<if $state.mementoJens.fifth eq false>>\s\n<<item "druhou" "Paluba 3 - Dílna - Nepoužívaná pračka - Jens" pixelhunt>> \s\n<<else>>\s\ndruhou \s\n<</if>>\s\njsem téměř nepoužíval.\n<<else>>\s\ndruhou jsem téměř nepoužíval. Teď už bylo zřejmé \s\n<<if $state.mementoDranis.fifth eq false>>\s\n<<item "proč" "Paluba 3 - Dílna - Nepoužívaná pračka - Dranis" pixelhunt>>.\n<<else>>\s\nproč.\n<</if>>\s\n<</if>>
<<if not $state.isPrinterDamaged>>\s\nTiskárna byla poškozená od prvního dne mého pobytu na lodi. Někdo vymontoval jednu z tyčí nesoucích tiskovou hlavu. \n\nStrávil jsem před několika měsíci skoro celý týden výrobou náhradního dílu z různých materiálů, které byly dostupné v šuplících pracovního stolu. Bohužel tam byly jen různé druhy železa, oceli a plastu. Žádný z dostupných materiálů nevyhovoval požadavkům stroje. Ocelové náhrady byly příliš těžké a vytištěné předměty byly zmetky, plast zase neměl dostatečnou pevnost a nikdy se mi nepodařilo vytisknout víc než pár desítek vrstev, než se zlomil.\n<<else>>\s\nTiskárna byla znovu poškozená.\n<</if>>\s\n<<set $state.hasInvestigatedPrinter = true>>
Zaběhl jsem si do dílny pro ruční řezačku a jednu tyč ze zábradlí odřízl. \n\nNěkolik následujích hodin jsem strávil měření, soustružením a řezáním. Když jsem byl konečně spokojený, namontoval jsem tyč do tiskárny a [[spustil diagnostiku|Paluba 3 - Dílna - Tiskárna - Diagnostika]].\n<<telem action>>
Tiskárna chvíli opatrně pohybovala tiskovou hlavou, testovala různé trysky a laserovou tavičku. Nakonec se zdála být spokojená a chybové hlášení zmizelo z obrazovky.\n\n<<if $state.areFiltersSentToPrinter>>\s\nPak tiskárna krátce pípla a pustila se do [[tisku náhradních filtrů|Paluba 3 - Dílna - Tiskárna - Tisk filtrů]].\n<<else>>\s\nPak tiskárna krátce pípla a přepnula se do [[pohotovostního režimu|Paluba 3 - Dílna]].\n<</if>>\n<<set $state.isPrinterFixed = true; $state.isPrinterDamaged = false;>>\s\n<<telem action>>
Zašel jsem si do kuchyně připravit kávu a čekal. Tiskárna vydávala slabé, uklidňující hučení.\n\nByl jsem po dlouhé době téměř spokojený. Konečně se mi něco podařilo. Ne že bych tiskárnu potřeboval často, ale konečně se dělo něco... jiného.\n\n<<if $state.hasInvestigatedEngineRoomLock>>\s\nMyšlenky se mi rozeběhly všemi směry a najednou... mě to napadlo.\n\nVyskočil jsem a začal klepat do displeje tiskárny. Skvěle to do sebe zapadalo. Tiskárna nebyla prostě pokažená. Vodící tyč z ní byla úmyslně odstraněna. Možná ne přímo Dranisem, ale určitě na jeho příkaz.\n\nProhledával jsem katalog předmětů, které tiskárna dokázala vytisknout, a ano, jistě, manuální dveřní zámek byl na seznamu. Včetně klíče. \n\nKlepl jsem na příslušnou položku a... tiskárna mě vyzvala k zadání dvacetimístného kódu, podle kterého vygeneruje správný klíč ke konkrétnímu zámku.\n\nZklamaně jsem se opět posadil. Nemělo smysl dělat si naděje. Dolů se tak jako tak nedostanu.\n\n<</if>>\s\nTiskárna pípla, kryt pracovního prostoru se otevřel a ven vyjel první ze čtyř filtrů. Vytáhl jsem ho a položil na pracovní stůl. Kryt se sám zavřel a tiskárna se pustila znovu do tisku.\n\n[[[pokračovat]|Paluba 3 - Dílna - Filtry vytisknuty]]\n<<telem action>>
O pár hodin později byly filtry hotové.\n\n<<if $state.isFilterLocationKnown>>\s\nOdnesl jsem je do spojovací chodby a postupně je všechny vyměnil. Z kazet se chvíli ozývalo tlumené cvakání a vrčení. Pak se na všech filtrech rozsvítilo zelené světlo.\n\n[[[pokračovat]|Paluba 2 - Posádka]]\n<<set $state.areFiltersReplaced = true;>>\s\n<<else>>\s\nZbývalo zjistit, kam vlastně patří.\n\n[[[pokračovat]|Paluba 3 - Dílna]]\n<</if>>\n<<set $state.areFiltersSentToPrinter = false;>>\s\n<<set $state.hasFilters = true>>\s\n<<telem action>>
Otevřel jsem servisní nabídku stroje a prohledával seznam naposledy tištěných součástek. Napadlo mě... \n\nAno, katalogové označení klíče bylo na seznamu. \n\nZatajil jsem dech a zvolil //opakovat tisk//.\n\nTiskárna pípla a dala se do tisku.\n\n[[[pokračovat]|Paluba 3 - Dílna - Klíč]]\n<<telem action>>
Tiskárna se otevřela.\n\nByl tam. \n\nKlíč.\n\n[[[pokračovat]|Paluba 3 - Dílna]]\n<<set $state.hasKey = true>>\s\n<<telem action>>
Vymazal jsem historii tisku, znovu demontoval náhradní tyč nesoucí tiskovou hlavu a rozřezal ji na malé kousky.\n\n<<set $state.isPrinterLogCleared = true;$state.isPrinterDamaged=true;$state.isPrinterFixed = false;>>\s\n<<if $state.isRailingDestroyed and $state.isPrinterLogCleared and $state.isPrinterDamaged and $state.isPhotographDestroyed and not $state.hasKey>>\s\n[[[pokračovat]|Konec - Vězení]]\n<<else>>\s\n[[[pokračovat]|Paluba 3 - Dílna]]\n<</if>>\s\n<<telem action>>
Naštěstí byla pračka plně automatická, takže stačilo do ní naházet prádlo a ona už si s ním nějak poradila.
Byl pořád tam, kam jsem ho schoval. Tomasův dopis. Stejný, jako v den, kdy jsem ho [[dostal|Vzpomínka 5 - Jens][UISystem.close()]].
Nikdy jsem ten dopis neotevřel. [[Nemohl jsem|Vzpomínka 5 - Dranis][UISystem.close()]].
<<room "deckLevel3HydrophonyDescription" "[detail]">>\nHydroponická plantáž byla úzká místnost zasahující z třetí až na druhou palubu, kde se táhla mezi kajutami důstojníků a posádky a vnějším pláštěm lodi. Téměř nikdy jsem sem nechodil, protože systém pracoval zcela automaticky -- od setby, přes údržbu až po sklizeň.\n\nPolice s rostlinami byly přístupné z pohyblivé <<item "plošiny" "Paluba 3 - Hydroponie - Plošina">>, která se mezi nimi mohla pohybovat.\n\nVen se dalo vyjít jen na [[třetí palubu|Paluba 3]].\n<<short>>\nHydroponická plantáž byla úzká místnost, jejíž vnější a vnitřní stěny byly obloženy policemi s rostlinami. Mezi nimi bylo možné se pohybovat pomocí pohyblivé <<item "plošiny" "Paluba 3 - Hydroponie - Plošina">>.\n\nVen se dalo vyjít jen na [[třetí palubu|Paluba 3]].\n<</room>>
<<if not $state.isRailingDestroyed>>Plošinu tvořila malá deska obehnaná <<item "zábradlím z nějaké lehké slitiny" "Paluba 3 - Hydroponie - Plošina - Zábradlí" pixelhunt>>.<<else>>Plošina byla prostá kovová deska bez zábradlí.<</if>> V jednom rohu byl malý řídící pult, který umožňoval horizontální i vertikální pohyb mezi policemi s rostlinami.
Zábradlí tvořily rovné tyče z lehkého, ale pevného kovu.\n\n<<if $state.hasInvestigatedPrinter and not $state.isPrinterFixed>>\s\n<<if not $state.isPrinterDamaged>>\s\nChvíli jsem zábradlí zkoumal. Možná by tohle mohl být vhodný materiál pro [[výrobu náhradní osy|Paluba 3 - Dílna - Tiskárna - Oprava][UISystem.close()]] v tiskárně.\n<<else>>\s\nMohl bych tiskárnu [[znovu opravit|Paluba 3 - Dílna - Tiskárna - Oprava][UISystem.close()]], ale nebyl jsem si jistý, jestli chci.\n<</if>>\s\n<</if>>\s\n\n<<if $state.hasLockedEngineRoom and not $state.isRailingDestroyed>>\s\nNapadlo mě, že bych se měl těch tyčí zbavit. Zničit je. [[Rozřezat je na kousky a ty vyhodit do vesmíru|Paluba 3 - Hydroponie - Plošina - Desktrukce zábradlí][UISystem.close()]].\n<</if>>
Pustil jsem se do práce. \n\nZ dílny jsem si přinesl řezačku a celé zábradlí jsem pečlivě rozřezal. Pak jsem se přesunul do přechodové komory, navlékl se do skafandru a vystoupil do vesmíru.\n\nNaposledy jsem si tyče prohlédl. Pak jsem zavrtěl hlavou a co největší silou je mrštil do vesmíru. Díval jsem se jak mizí v prázdnotě a najednou se mi sevřel žaludek a přepadl mě tísnivý pocit, že mi něco uniká. Snažil jsem se ten pocit uchopit, ale ať už to bylo cokoliv, bylo to pryč.\n\n<<set $state.isRailingDestroyed = true>>\s\n<<if $state.isRailingDestroyed and $state.isPrinterLogCleared and $state.isPrinterDamaged and $state.isPhotographDestroyed and not $state.hasKey>>\s\n[[[pokračovat]|Konec - Vězení]]\n<<else>>\s\n[[[pokračovat]|Paluba 1]]\n<</if>>\s\n<<telem action>>
<<room "deckLevel3Description" "[detail]">>\nTechnická paluba byla cítit směsicí pachů z [[kuchyně|Paluba 3 - Kuchyně]], [[dílny|Paluba 3 - Dílna]] a [[hydroponické pěstírny|Paluba 3 - Hydroponie]]. Aby se zápach nešířil z podpalubí nahoru, mezi pasažéry, měla třetí paluba vlastní uzavřený systém filtrace a recirkulace vzduchu. Ze stejného důvodu byla také před [[servisním výtahem|Paluba 3 - Výtah]] a [[schody na druhou palubu|Paluba 2 - Posádka]] malá vzduchová sprcha. \n\nDolů, do <<if not $state.isDoorUnlocked>>[[strojovny|Paluba 3 - Zamčeno]]<<else>>[[strojovny|Paluba 4 - Strojovna]]<</if>>, která zabírala celou dolní třetinu lodi, vedlo úzké točité schodiště za pancéřovými <<item "dveřmi" "Paluba 3 - Dveře">>.\n<<short>>\s\nNa technické palubě byla [[kuchyně|Paluba 3 - Kuchyně]], [[dílna|Paluba 3 - Dílna]] a [[hydroponická pěstírna|Paluba 3 - Hydroponie]]. Malou vzduchovou sprchou se procházelo k [[servisnímu výtahu|Paluba 3 - Výtah]] a [[na druhou palubu|Paluba 2 - Posádka]]. \n\nPancéřové <<item "dveře" "Paluba 3 - Dveře">> vedly dolů, do <<if not $state.isDoorUnlocked>>[[strojovny|Paluba 3 - Zamčeno]]<<else>>[[strojovny|Paluba 4 - Strojovna]]<</if>>.\n<</room>>
Na dveřích byly výstražné piktogramy varující před radiací a upozorňující na zákaz vstupu nepovolaných. Za normálních okolností by je dokázal otevřít jen některý z důstojníků, ale protože jsem byl jediným člověkem na palubě, bezpečnostní systém lodi držel dveře odemčené.\n\nProblém byl v tom, že na nich byl přivařený robustní manuální <<item "zámek" "Paluba 3 - Dveře - Zámek">>.
<<if $state.identity eq 'jens'>>\s\n<<if not $state.hasKey>>\s\nZa tu dobu, co jsem byl na lodi, jsem zámek zkoumal několikrát. Byl to velký kruhový kus oceli ošetřený nějakou směsí dalších kovů. Viditelná část byla přivařená ke dveřím, druhý díl byl upevněn k zárubni, aniž by byla narušena hermetičnost strojovny. Uprostřed byla klíčová dírka, do které patřil klíč. \n\nPřivařit zámek k bezpečnostním dveřím muselo dát spoustu práce, a ten, kdo to dělal, si dal opravdu záležet. Několikrát jsem se zámek pokoušel odříznout, ale na lodi nebyly nástroje, které by takový úkol zvládly. \n\n<<set $state.hasInvestigatedEngineRoomLock = true>>\s\n<<else>>\s\n<<if not $state.isDoorUnlocked>>\s\nZámek byl \s\n<<if not $state.mementoJens.sixth>>\s\n<<item "zamčený" "Paluba 3 - Zámek - Před odemčením" pixelhunt>>.\n<<else>>\s\nzamčený.\n<</if>>\s\n\n[[Odemknout|Paluba 3 - Odemknout][UISystem.close()]].\n<<else>>\s\nZámek byl \s\n<<if not $state.mementoJens.sixth>>\s\n<<item "odemčený" "Paluba 3 - Zámek - Po odemčení - Jens" pixelhunt>>.\n<<else>>\s\nodemčený.\n<</if>>\s\n<</if>>\s\n<</if>>\s\n<<else>>\s\nDíval jsem se na zámek a přemýšlel, \s \n<<if not $state.mementoDranis.sixth>>\s\n<<item "kolik mi to dalo práce" "Paluba 3 - Zámek - Po odemčení - Dranis" pixelhunt>>\s\n<<else>>\s\nkolik mi to dalo práce\s\n<</if>>, přivařit ho na pancéřové dveře. \s\n<<if not $state.isFuelLoaded and $state.hasKey>>\s\nA přemýšlel jsem o //sobě//. <<if $state.isDoorUnlocked>>Možná by bylo nejlepší dveře znovu [[zamknout|Paluba 3 - Zamknout][UISystem.close()]], klíč zničit a -- ?<<else>>Chci ty dveře znovu [[odemknout|Paluba 3 - Odemknout][UISystem.close()]]?<</if>>\n<</if>>\s\n<</if>>
Po všech těch měsících kdy jsem se snažil si dveří nevšímat, naučit se žít s tím, že záchrana je na dosah, a přesto nedosažitelná, se mi ruce třásly. \n\nStejně jako ten [[první den|Vzpomínka 6 - Jens][UISystem.close()]].
Nemohl jsem tomu uvěřit: zámek byl odemčený. Vzpomněl jsem si na ten [[první den|Vzpomínka 6 - Jens][UISystem.close()]], kdy jsem stál na stejném místě.
Všechny ty drobné nesrovnalosti, nevysvětlitelné podivnosti, které jsem se naučil nevnímat, teď konečně [[dávaly smysl|Vzpomínka 6 - Dranis][UISystem.close()]].
Zastrčil jsem klíč do zámku a otočil. Cvaklo to a dveře se otevřely.\n\n[[[pokračovat]|Paluba 4 - Strojovna]]\n<<set $state.isDoorUnlocked = true; $state.hasLockedEngineRoom = false;>>\s\n<<telem action>>
Zasunul jsem klíč do zámku a znovu zamkl.\n\nPak jsem nejistě odešel do dílny a klíč zničil.\n\nSesul jsem se do křesla u pracovního stolu a nepřítomně zíral do prázdna.\n\n<<if $state.isRailingDestroyed and $state.isPrinterLogCleared and $state.isPrinterDamaged and $state.isPhotographDestroyed>>\s\n[[[pokračovat]|Konec - Vězení]]\n<<else>>\s\n[[[pokračovat]|Paluba 3 - Dílna]]\n<</if>>\s\n<<set $state.isDoorUnlocked = false; $state.hasLockedEngineRoom = true; $state.hasKey = false;>>\s\n<<telem action>>
Dveře byly zamčené.\n\n[[[pokračovat]|Paluba 3]]\n<<telem action>>
<<room "deckLevel2Description" "[detail]">>\nDruhá paluba byla v nejširší části lodi a prostor, který byl k dispozici, byl využit do posledního metru. Při tom ale ani na okamžik nepůsobil interiér stísněně nebo přeplněně. Dokonce i spojovací chodba vypadala vzdušně a prostorně.\n\nSpojovací koridor na druhé palubě neuzavíral celý kruh. Hlavní schodiště vedoucí [[na první palubu|Paluba 1]] zde končilo a navazující chodba zabírala tři čtvrtiny obvodu. Z hlavní chodby vedly dveře do [[první|Paluba 2 - Kajuta 1]], [[druhé|Paluba 2 - Kajuta 2]], [[třetí|Paluba 2 - Kajuta 3]] a [[čtvrté|Paluba 2 - Kajuta 4]] kajuty pasažérů. Za kajutami byla malá [[tělocvična|Paluba 2 - Tělocvična]] a následovala [[kajuta důstojníků|Paluba 2 - Důstojnická kajuta]]. Chodba končila dveřmi do [[sekce pro posádku|Paluba 2 - Posádka]].\n\nV centrálním tubusu byl i tady [[servisní výtah|Paluba 2 - Výtah]].\n<<short>>\s\nZ chodby druhé paluby vedlo hlavní schodiště [[na první palubu|Paluba 1]]. Chodbu lemovaly dveře do [[první|Paluba 2 - Kajuta 1]], [[druhé|Paluba 2 - Kajuta 2]], [[třetí|Paluba 2 - Kajuta 3]] a [[čtvrté|Paluba 2 - Kajuta 4]] kajuty pasažérů, vstup do malé [[tělocvičny|Paluba 2 - Tělocvična]] a dveře do [[kajuty důstojníků|Paluba 2 - Důstojnická kajuta]]. Na konci chodby byly dveře do [[sekce pro posádku|Paluba 2 - Posádka]]. \n\nDveřmi na centrálním tubusu bylo možné nastoupit do [[servisního výtahu|Paluba 2 - Výtah]].\n<</room>>
<<room "deckLevel1Description" "[detail]">>\nZ kruhové spojovací chodby první paluby vedly dveře do třech společných prostor lodi: [[malého salónku|Paluba 1 - Salónek]], [[salónu|Paluba 1 - Salón]] a [[vyhlídkové zahrady|Paluba 1 - Zahrada]]. Byly tu také bezpečnostní dveře [[přechodové komory|Paluba 1 - Přechodová komora]].\n\nSchody vedoucí z [[můstku|Můstek]] by přerušeny prostornou podestou vybavenou decentní lenoškou a pokračovaly dolů na [[druhou palubu|Paluba 2]]. Naproti podestě byla na centrálním tubusu, který procházel středem chodby, téměř nepostřehnutelná škvíra dveří [[servisního výtahu|Paluba 1 - Výtah]]. \n<</room>>
"Mrzí mě to," řekl Dranis a trochu bezradně pokrčil rameny. "Bohužel to je daň za ty kousky svobody, co si pro sebe snažíme urvat."\n\nMůj obstarožní stroj na kávu zavrněl a v šálku se zhmotnilo jedno perfektní espreso. Opatrně jsem kávu postavil před Dranise.\n\n"Já tomu rozumím: Sulla pomalu stárne a začíná být paranoidní," řekl jsem. "Ale odvlékat studenty z přednášek proto, že je někdo vyprofiloval jako možné agenty Federace je prostě za hranicí."\n\n"Jensi, prosím tě. Je tohle nutné?" řekl Dranis unaveně.\n\n"Dobrá, přiznávám mu právo na paranoiu, po všech těch pokusech o atentát," řekl jsem smířlivěji. Ale jen o trochu. "Ale pravda je taková, že jestli tímhle směrem půjdeme dál, čeká nás policejní stát, hony na čarodějnice a zinscenované procesy, věř mi."\n\nDranis vzdychl. \n\n"Dnes ne, prosím," řekl teď už rezignovaně, oči upřené do šálku. \n\n"Ano, tuhle debatu vedli už několikrát," připustil jsem, "ale je to prostě příliš důležité, než abych to nechal být. A jak jsem ti řekl už několikrát," pokračoval jsem, "dobro se nedá páchat prostřednictvím zla. To nikdy nefungovalo. Žádný osvícený diktátor se nevyhnul krveprolití a žádný z nich se nikdy neodebral na důchod jak sliboval." \n\n"Ale Sulla přece není diktátor. Byl zvolen v řádných volbách. Pět volebních období za sebou. A snažil se někdy manipulovat ústavu, aby si zajistil nějaké výhody?" podíval se na mě tázavě.\n\n"Sulla je populista. Je to charismatický populista, který věří tomu, co hlásá a nedokáže vidět, že to co dělá nemůže vést k ničemu dobrému. Proto je tak nebezpečný. Jeho dobré úmysly dláždí naši cestu do pekel." Zavrtěl jsem hlavou. "A abych ti odpověděl: ne, zatím neudělal nic nelegálního, i když nepochybuji o tom, že ty pověsti o tom, že za náš prudký technologický pokrok v posledních desíti letech vděčíme hlavně transhumanistů, jsou pravdivé. A dohodu o zákazu obchodování s nimi jsme podepsali stejně jako zbytek Federace."\n\n"Potom, co Federace rozprášila jejich Dysonovu síť, bylo asi dost těžké nepodepsat. S plně vyzbrojenou útočnou armádou za zadkem bych podepsal cokoliv." Nadechl jsem se, ale než jsem stačil něco říct, Dranis pokračoval: "A ano, vím, že transhumanisté vydrancovali dvě soustavy aby si svoji síť mohli postavit. Ale rozhodně při tom nenadělali dvě stě miliónů mrtvých civilistů, jako se to podařilo Federaci v rámci -- jak to pojmenovali? -- odvetného útoku."\n\n"Dranisi, bez ohledu na minulost -- nebo, ne, raději //s ohledem// na ni -- buďme pragmatičtí: co Federaci zabrání sestavit takovou armádu znovu? A co budeme dělat pak? Vyhrožovat přerušením dodávek obilí můžeme jen do bodu, kdy pošlou trestnou výpravu, která tu udělá pořádek. A pak půjdou ty Sullovy kousky svobody do stoupy spolu s velkými kusy suverenity, kterou už máme." Dranis chtěl něco říct, ale zarazil jsme ho. "Počkej. Souhlasím s tebou -- i se Sullou, zatraceně -- že Federace je imperialistická bestie, která nám, satelitům, nacpala pod nos ocelovou rukavici, a máte pravdu v tom, že potřeba s tím něco udělat. Ale já prostě nemůžu souhlasit s metodami, které se Sulla rozhodl použít. Polovina z nich je pololegální a druhá polovina bude přímo nelegální, až na ně dojde. A stejně, jako se bojím, že nám tou ocelovou pěstí Federace vymlátí zuby, tak se bojím, že se Sulla zvrhne a Zahrada skončí jako něco mnohem horšího, než bezvýznamná planeta na periferii."\n\nDranis seděl a mlčel. Viděl jsem na něm, jak se ovládá, jak chce něco říct, ale za ta léta, co jsme na tohle téma spolu hovořili, se změnil.\n\n"Rád jsem tě viděl, Jensi," řekl nakonec odměřeně. "Ještě jednou se jménem policejního sboru omlouvám za politováníhodný omyl, který vedl k zadržení dvou studentů tvé katedry. Doufám, že se příště uvidíme za šťastnějších okolností." \n\nOde dveří mi ještě lehce kývl na rozloučenou a byl pryč. Jeho káva zůstala nedotčená na stole.\n\n[[[pokračovat]|Paluba 3 - Kuchyně]]\n\n<<set $state.mementoJens.was_fourth = true>>
Z Dranisova a Helenina domu sálala rodinná minulost silou, které se náš byt ve městě ani nepřibližoval. Všechna ta válečná zranění, která utrpěl: ty ohmatané povrchy, otlučené rohy, poškrábané stěny, které nedokázalo zahojit ani opakované čištění, broušení a natírání. Ta neuvěřitelná směs nábytku a vybavení, které pohromadě držely jen společné vzpomínky obyvatel domu, by v okamžiku, kdy by dům opustili, působila nesourodě, možná až nevkusně. Ale teď, když dům naplňovala propletená klubka jejich společné rodinné energie, to bylo nejútulnější místo jaké jsem kdy viděl.\n\nO to horší to bylo.\n\n"Heleno, Dranis... On..." Prostě jsem nevěděl jak. Diskutovali jsme o tom s Tomasem dlouho, a on trval na tom, že musíme něco říct.\n\nHelena se nepřítomně dívala z okna na zahradu, kde se tři z mladších dětí právě vášnivě hádaly.\n\n"Dranis je pěkný hajzl," zachraptěl Tomas. Byl už zase vyhublý, oči propadlé. Vousy, které si nechal narůst mu dodávaly téměř nepříčetný vzhled.\n\n"Tomasi," okřikl jsem ho o něco příkřeji než jsem chtěl.\n\n"Je to tak, dokud byl náměstek, dalo se snad ještě předstírat, že nic neví, ale co z něj udělali ředitele, není možné aby nevěděl jaká svinstva policajti provádějí." Tomas mluvil chladně, ostře, jako by šlo o někoho cizího. "Předvolání, výslechy, vyšetřovací vazby. A výslechy jako ve středověku: spánková deprivace, psychologický nátlak, mučení. A on to všechno řídí. Tvůj posraný--"\n\n"Prosím tě zmlkni už," vyjela na něj Helena. "Proč mi to říkáš? Co si od toho slibuješ? Myslíš si, že ho ve spánku udusím polštářem, nebo co?" Takhle mluvit jsem ji ještě neslyšel. \n\n"Měla bys vědět, co je to za člověka, co s ním žiješ," řekl Tomas. Nebyl ve stavu, kdy by k němu pronikla její jedovatost.\n\n"Jdi do prdele, Tomasi," řekla znechuceně. "Myslíš si, že jsem úplně pitomá? Myslíš si, že nejsem denně mezi lidmi, že nečtu fóra? Nepotřebuju abys mě poučoval o tom, co se děje."\n\n"O to je to horší. Jak s ním můžeš vydržet, když víš, co je zač?" útočil dál.\n\n"Ty jsi takový pitomec. Vždycky zahleděný do sebe, viď? Tomas a jeho velké posrané problémy. Všechno víš, a všemu rozumíš, že?" Obrátila se na mě. "Jak to //ty// dokážeš vydržet s ním?"\n\nMlčel jsem. Nemělo cenu se nechat do téhle hádky zatáhnout. Mohlo to dopadnout jen prohrou pro všechny strany.\n\n"Heleno, on zavírá lidi do vězení za to, že něco řeknou, proboha. I kdybych byl podělaný sebestředný kretén, jak si zjevně celé roky myslíš, tak to není nic, ve srovnání s tím co dělá on." \n\nHelena vyskočila ze židle a opřela se o mohutný kuchňský stůl, u kterého jsme seděli. \n\n"A co mám asi podle tebe dělat?" zakřičela na Tomase. "Jaké si myslíš, že mám možnosti, ty chytráku?"\n\nTomas vypadal zaraženě, jako by ho něco takového zatím nenapadlo. A nejspíš ho to opravdu nenapadlo.\n\n"A co ty vůbec víš? O něm? //O nás//? Tomasi, já tě mám ráda, ale ty nevíš nic o tom, co se děje tady dole na zemi."\n\n"Tak proč toho nenechá?" rozčílil se Tomas. "Proč od nich neodejde, jestli je mu to proti srsti, jak zjevně naznačuješ?"\n\nHelena nevěřícně zakroutila hlavou. Pak rozhodila rukama a s bezradně se rozhlédla kolem, a její pohled obsáhl celý dům a všechno v něm. \n\nTomas vypadal zaraženě.\n\nHelena si unaveně sedla a pohled znovu obrátila k oknu.\n\n"Myslím, že byste měli jít, Tomasi," řekla. "Za chvíli budeme s dětmi večeřet."\n\nTomas neřekl nic. Zvedl se od stolu a toporně se vydal ke dveřím.\n\n"Heleno," začal jsem, ale zavrtěla hlavou.\n\n"Dneska ne," řekla rozhodně. "Zítra mu možná zavolám, ale dneska mám pravdu já."\n\nPřikývl jsem a pospíchal za Tomasem.\n\nUž na mě čekal v autě venku před domem.\n\n"Děkuji, že jsi mi pomohl," řekl kousavě, když jsem se usadil vedle něj.\n\nNemělo cenu cokoliv říkat, a tak jsem mlčel. A mlčeli jsme celou cestu až domů.\n\nA tam na nás čekal. Tváře propadlé, pod očima kruhy, ruce svíral až mu bělely klouby.\n\nKdyž jsme vystoupili a Tomas ho uviděl, jak tam na nás bez sebe vzteky čeká, vypadal chvíli zmateně. Ale pak pochopil. Pochopili jsme to oba.\n\n"Je to ještě větší hovado, než jsem si myslel," pronesl Tomas ke mně. Pak se obrátil na Dranise: "Máš odposlech všude, nebo sis nechal nějaké místo, kde můžeš s Prckem v klidu plánovat koho příště potká nějaká nešťastná náhoda?"\n\n"Zmlkni ty idiote," vyštěkl Dranis. "Nevíš nic, přesně jak říkala Helena. Sedíš si někde v oblacích, díváš se dolů a myslíš si jak nejsi chytrý a morální a nad věcí. Nemáš představu o tom, co se děje."\n\n"Jste hovada oba," řekl Tomas znechuceně. "Ty i tvůj zakrslý šéf."\n\n"Svoje sis řekl, takže se teď sbal, a padej nahoru, než ti opravdu ublížím," řekl Dranis a vypadal nebezpečně blízko tomu to uskutečnit.\n\nTomas si pohrdavě odfrkl, ale pak se naštěstí opravdu otočil a vystoupal po schodech ke dveřím.\n\n"Myslel jsem, že alespoň ty máš rozum," obrátil se ke mě, když za Tomasem zapadly dveře. "Co to bylo za idiotský nápad jet k nám domů a vykládat tam takové věci? To ti úplně změkl mozek? Zapomněl jsi, jak jsi mě před pár lety poučoval, co nás čeká?" \n\n"Nezapomněl," řekl jsem. "A co ty?"\n\n"Jensi, nechtěj, abych o tobě ztratil mínění," řekl. "Nepotřebuji slyšet //já to říkal//. Nalil jsem si plný talíř a teď si ho vyžeru až do dna i bez tvých chytrých poznámek, neboj se." Zakroutil hlavou. "Tohle už se nebude opakovat. Moji rodinu jste dneska ohrozili poprvé a naposledy. Doufám, že si rozumíme." Podíval se na mě a jeho pohled byl tvrdý. Definitivní.\n\nA chtěl jsem, opravdu jsem //chtěl// ho v té chvíli politovat. Ale nemohl jsem. Protože jsem mu to říkal. A ten talíř si opravdu nalil úplně sám.\n\n[[[pokračovat]|Paluba 2 - Důstojnická kajuta]]\n<<telem memento>>\s\n<<set $state.mementoJens.fourth = true>>
Řekla to.\n\nNe, nebyl jsem překvapený. Bál jsem se toho. Čekal jsem to. Ale přesto -- byl jsem... nepřipravený?\n\nChtěl jsem něco říct, ale co se na to dalo říct?\n\n"Dranisi," chtěla Helena pokračovat, ale strnula, a dál už nebyla schopna říct nic.\n\n"Miluji tě," prohlásil jsem po chvíli zaraženě.\n\n"Ale já tebe přece taky," vzdychla. "O to je to všechno horší." Bezmocně rozhodila rukama. "Dívat se každý den jak se..." Sklopila hlavu. "Já už to nedokážu." \n\nJistě nebyli jsme děti; jen láska nikdy nestačí.\n\n"Já --" zkusil jsem něco říct.\n\n"Já vím," řekla a podívala se na mě a v očích měla smutek. "Já vím, že to všechno děláš --" zavrtěla hlavou. "Ale to, co se... co se z tebe stalo --" nedokončila.\n\nSeděl jsem a zíral na podlahu.\n\n"Je pozdě?" zeptal jsem se.\n\n"Je pozdě," přikývla.\n\nVěděl jsem, že to řekne.\n\nSeděli jsme tam vedle sebe a mlčeli. A bylo to poprvé, co jsme nemlčeli spolu, ale každý zvlášť.\n\n[[[pokračovat]|Paluba 2 - Důstojnická kajuta]]\n<<telem memento>>\s\n<<set $state.mementoDranis.fourth = true>>
"Takže takhle to probíhá?" zeptal jsem se, když jsem Dranisovi vracel příkaz k zadržení. "Chodíš si vyzvednout všechny protistátní štváče, nebo ses obtěžoval osobně speciálně kvůli mně?"\n\nDranis si mě změřil chladným pohledem. \n\n"Jsem tu, abych se přesvědčil, že zadržení proběhlo přesně podle zákona," řekl úředním hlasem. "Jsi veřejně aktivní osoba, proto jsme se rozhodli věnovat tvému předvolání více pozornosti, než je v podobných případech obvyklé."\n\n"Nejsem si jistý, ale asi se cítím polichoceně," ušklíbl jsem se.\n\nDranis pokynul policistce která stála přede dveřmi. Přistoupila ke mně s pouty v rukou.\n\n"Bože," zasyčel Tomas. "Pouta? Opravdu? Co si myslíš, že udělá? Holýma rukama vám zláme krky a pak se vymočí na vaše mrtvoly, nebo co?" \n\nDranis jeho tónu nevěnoval pozornost.\n\n"Pouta jsou, bohužel, při transportu povinná," pokračoval tím oficiálním hlasem. "Ale v tomto případě není nutné je utahovat na maximum," řekl směrem k policistce, která mi na ruce nacvakla ocelové kroužky.\n\nTomas, který celý ceremoniál sledoval, se teď už viditelně třásl.\n\nDranis znovu kývl, a žena v uniformě mě uchopila za paži a vedla ven. \n\n"Kdybys cokoliv potřeboval, zavolej," řekl Dranis směrem k Tomasovi odměřeně. To bylo na Tomase příliš.\n\n"Potřeboval bych, abys přestal být taková zasraná píča, Dranisi," vyštěkl nenávistně.\n\nDranis, který už se dal do pohybu, aby nás následoval ven ze dveří, otočil hlavu a nejspíš chtěl ještě něco říct, ale než to stačil udělat, vrazil do policistky, která se za dveřmi zastavila, aby mě předala svým dvěma kolegům, čekajícím venku. Náraz se přenesl na mě a se svázanýma rukama jsem nedokázal udržet rovnováhu. Upadl jsem.\n\nV tu chvíli Tomas vystartoval a skočil vrávorajícímu Dranisovi na záda. Začal do něj zuřivě mlátit pěstmi, a i když byl Dranis v nesrovnatelně lepší kondici, svalil ho na zem. Nastal zmatek. Žena, která mě vyprovázela ven vytrhla z opasku obušek a pěti šesti nekompromisními ranami do zad a hlavy Tomase paralyzovala. Dranis, kterému tekla krev z natrženého ucha k límci košile, se snažil zvednout ze země a křičel přitom, aby se všichni uklidnili. Někdo mě přidupl k zemi a vyrazil mi dech.\n\nKdyž mě konečně zvedli z podlahy, zmítal se Tomas v sevření dvou dalších mužů, ruce spoutané za zády a obličej zalitý krví z tržných ran na hlavě. Policistka mu vrazila obušek pod bradu a tiše mu řekla něco co jsem neslyšel. Tomas na ni plivl krvavou slinu, ale naštěstí se zklidnil. Dostal ještě jednu ránu do břicha a pak ho odvlekli po schodech dolů.\n\nDranis pohledem poslal muže, který mě držel, za ostatními dolů, vzal mě za paži a se rty pevně sevřenými mě beze slova odvedl k dodávce čekající dole před domem. Než za mnou zabouchl dveře, viděl jsem, jak se skupinka policistů snaží nacpat vzpírajícího se Tomase do druhé dodávky.\n\nKdyž jsme po pár minutách dorazili na stanici, Dranis si mě opět vyzvedl a odvedl mě do své kanceláře. Usadil mě do křesla před svým stolem a sundal mi pouta. Pak se zničeně svezl do své židle. Natržené ucho mu cestou někdo ošetřil, ale jeho košile i zbytek uniformy byly pocákané krví.\n\nDranis židli otočil zády ke mně, takže viděl ven z velkého okna na noční Bellis.\n\n"Rozhodně ho tu musíme nechat alespoň přes noc," řekl po chvíli. "Pokud spolkne tu svou zatracenou hrdost a bude to hrát na psychickou labilitu, mohl by s dobrým právníkem dostat podmínku," pokračoval. "Jenže to on neudělá," dodal a otočil se na mě.\n\n"Co chceš slyšet?" řekl jsem. "Že je všechno v pořádku a tak dále? Víš dobře, jak na tom je. Kdybys chtěl, mohl jsi mě předvolat, nebo alespoň dát vědět, abych ho na to připravil." Zakroutil jsem hlavou. "Jenže to ty nemůžeš, že? V tomhle úžasném světě, kde všichni šmírujete všechny, protože váš nejvyšší šéf je nenaplnitelnými ambicemi posedlý paranoik, kde jsou nepřátelští agenti všude kolem a kde pácháte dobro tak důkladně, že s nějakými těmi ztrátami se počítá." Znovu jsem zavrtěl hlavou. "Nemá to cenu. A už je to jedno. Proč jsi mě sem přivedl? Co jsem napsal nebo řekl tak hrozného, že ses osobně angažoval v téhle frašce?"\n\nDranis se chvíli díval na své ruce.\n\n"Dobrá, jak chceš," řekl pak a přepnul se do svého formálního režimu. "Byl jsi předvolán, protože existuje důvodné podezření, že ses dopustil šíření poplašných zpráv svým včerejším článkem, kde tvrdíš, že Federace formuje jednotky k blokádě Zahrady a možnému vojenskému zákroku přímo na planetě. Taková tvrzení jsou nepodložená, vyvolávají paniku mezi obyvatelstvem a mohou vést k propuknutí nepokojů. Chceš se k tomu nějak vyjádřit?"\n\n"Ach," usmál jsem se hořce. "Je zajímavé, jak snadno se člověk stane tím, proti čemu bojoval, že?" Díval jsem se na Dranise a myslím, že teď už jsem ho doopravdy litoval. I já jsem měl připravenou formální frázi, vypilovanou právníky k dokonalosti: "V inkriminovaném článku jsem nikde //netvrdil//, že Federace shromažďuje nebo vysílá armádu. Uvedl jsem, že být na místě Federace, bylo by podle //mého názoru// logické, kdyby takovou armádu sestavila. Dále jsem uvedl, že samozřejmě neexistují žádné důkazy, které by v tomto okamžiku existenci podobné vojenské síly podpořily, ale že se //obávám//, že dříve nebo později bude situace eskalovat a dojde ke konfliktu mezi Zahradou a Federací."\n\n"Dál je tu pořád to staré podezření na nezákonné spolčování. Nějaké vyjádření?" zeptal se.\n\n"Nevím, co bych k tomu řekl," odpověděl jsem. "Ano, pořádáme s přáteli literární večery, ale není to nic, co by se dalo nazvat jakýmkoliv druhem spolčování, tím méně nezákonného."\n\nDranis vzdychl a přivolal službu, aby mě vyprovodili z budovy.\n\n[[[pokračovat]|Paluba 3 - Dílna]]\n<<telem memento>>\s\n<<set $state.mementoJens.fifth = true>>
Stál jsem a díval se, jak si medici balí věci zpátky do tašek. \n\nTělo leželo pod prostěradlem na podlaze cely, někdo přinášel nosítka, aby ho mohli odvézt. Ztěžka jsem dosedl na postel. Doktor mi podal k podepsání úmrtní list.\n\nPak Tomase naložili na nosítka a odnesli.\n\nDůstojník, který se už pustil do vyšetřování, mi podal pár přeložených listů papíru.\n\n"To je ten dopis, pane," řekl. Pak se zeptal: "Do zprávy náhlé srdeční selhání? Jako obvykle?"\n\nPřikývl jsem a strčil papíry do kapsy.\n\n"Kopie bude ve složce, kdybyste ji potřeboval."\n\nZnovu jsem přikývl.\n\n"Pane!" zasalutoval.\n\n"Děkuji, můžete jít."\n\nKdysi, na začátku, se mě Sulla zeptal, co jsem ochoten udělat pro dobro Zahrady. Řekl jsem mu tehdy, že cokoliv. Teď už jsem věděl, co to slovo znamená.\n\nPomalu jsem se zvedl vydal se zpátky do své kanceláře. Byly tři hodiny ráno, a budova byla ztichlá a téměř prázdná, jako vždycky, když mě uprostřed noci povolali k nějakému... problému. Mé kroky v opuštěných chodbách hlasitě rozléhaly.\n\n[[[pokračovat]|Paluba 3 - Dílna]]\n<<telem memento>>\s\n<<set $state.mementoDranis.fifth = true>>
Dranisova kancelář se za ty roky skoro nezměnila. Nejspíš mu vyměnili nábytek, těžko říct, protože jsem tu byl vlastně teprve podruhé. Všechny ostatní výslechy, a že jich za ty roky bylo hodně, probíhaly v místnostech bez oken v západním křídle budovy.\n\nTeď jsem tu tedy seděl znova. Dranis stál zády ke mně u prosklené stěny a přimhouřenýma očima se díval jak dopolední slunce zalévá město pod námi. Ze zapadlé díry na konci vesmíru se stalo průmyslové centrum s tolika obyvateli, kolik kdysi měla celá planeta. Už to nebyl svět nesmělých farmářů. Protože jestli jsem něco podcenil, byl to Sullův šarm a schopnost manipulovat lidmi. \n\nSulla.\n\nSulla seděl v Dranisově křesle a pozorně mě sledoval. \n\n"Víte, Jensi," řekl po chvíli, "vždycky jsem přemýšlel, čím to je, že mě tak nesnášíte. Podařilo se mi přesvědčit skoro celou periferii, aby zablokovala v Radě vojenskou intervenci, a dokonce jsem z toho vytloukl i trochu toho politického kapitálu, protože blokáda stojí Federaci obrovské peníze a stejně nemá skoro žádný efekt. Ale přesvědčit //vás//, to se mi nikdy nepovedlo."\n\n"Stále čekám, kdy odejdete do důchodu, jak jste to před lety slíbil," řekl jsem tak jízlivě, jak jsem byl schopen.\n\n"Myslím, že je to tím, že jste ze staré politické rodiny," řekl, jako by mě neslyšel. "Musí to být nějaká kulturní záležitost vypěstovaná těmi lety, které vaši předkové strávili pletichařením a politikařením ve federální vládě." Pokýval hlavou. "Obávám se, že nejste schopen si představit, že to, o co se snažím, myslím vážně, a že se chystám své sliby splnit."\n\n"Myslíte to, jak jste prohlásil, že dáte Zahradě svobodu?" řekl jsem možná o něco méně sarkasticky, než jsem měl v úmyslu. "Nebo že stvoříte silný a sebevědomý národ, který se nebude bát bránit svou suverenitu?" Zavrtěl jsem znechuceně hlavou. "Jste slizký lhář a sprostý diktátor, Sullo."\n\n"Ale Jensi," usmál se na mě spokojeně, "kde je vaše věděcká objektivita? Zaslepila vás osobní nenávist? Já přece nejsem žádný diktátor. Byl jsem pokaždé zvolen v řádných volbách. Pět volebních období za sebou. A snažil jsem se někdy manipulovat ústavu, abych si zajistil nějaké výhody?" podíval se na mě tázavě.\n\n"Vidím," řekl jsem, "že jste lhaním, úplatky a vyhrožováním stvořil totalitní společnost, která se navenek možná zdá být blahobytná a sebevědomá, ale uvnitř páchne strachem a slabostí. Perzekuce, šmírovaní, kriminály, nějaké to pokoutní vraždění bez soudu." Střelil jsem pohledem po Dranisovi, ale ten jen dál nepřítomně zíral z okna. "To je to, co jste dal Zahradě."\n\n"Ne," odvětil Sulla a stále se nesnesitelně usmíval. "Dal jsem Zahradě silnou mladou generaci, která se nebojí autority Federace, která je zvyklá sama rozhodovat a postarat se o sebe. Zatím o tom ještě neví, ale brzy si to uvědomí."\n\n"Ano, jistě. Jste vlastně osvícený diktátor, který všem upeče krásný nový svět. A nějaké to rozbité vejce je jen malá cena za to, že si všichni nacpou břicha."\n\n"Je to fascinující," řekl, a jeho výraz teď ztvrdl, "jak někdo tak zjevně inteligentní jako vy, může být současně tak zabedněný." Vzdychl. "Čímž se dostáváme k tomu, proč jste tady. Problém je načasování. Víte, to vaše psaní by nebylo takový problém, kdyby nepodrývalo to, co dělám v zahraniční politice. Jeden výřečný disident dokáže pošlapat a zničit spoustu trpělivé práce. Zatím se mi dařilo držet systémy periferie v klidu, ale co jste se rozhodl opustit tu nesnesitelně štvavou rétoriku, a začal být věcný, je velice těžké vyvracet vaše mylné představy o tom, co dělám a proč. A já se teď potřebuji soustředit na jiné věci, než je zas a znovu uklidňovat všechny okolo." \n\nNa chvíli se odmlčel.\n\n"Neříkám, že nepřijde čas, kdy by se někdo jako vy Zahradě hodil, ale momentálně --" pokrčil rameny. "Nemám jinou možnost, než vás zbavit vašeho hlasu."\n\nNedalo se říct, že bych něco podobného nečekal už dlouho, ale přesto jsem se teď roztřásl.\n\n"Víte," pokračoval Sulla a znovu na mě upřel všechnu svou pozornost, "jsou dvě cesty jak to udělat. Zaprvé můžete opustit Zahradu. Já vím, vaši loď jsme zkonfiskovali, ale modernizovali jsme ji jak jen to bylo možné a s trochou štěstí byste měl být schopen otevřít warpovou bublinu dřív, než vás Federace vymaže z oblohy. Naše nákladní lodě tak létají pořád, a zatím jsme neměli žádný problém. Nastavíme vám autopilota, doskočíte někam do hlubokého vesmíru a pak se můžete rozhodnout co se sebou uděláte."\n\n"Takže diskreditace?" zachraptěl jsem se staženým hrdlem.\n\n"Ano, samozřejmě. Bude to širokospektrální kampaň. V okamžiku, kdy opustíte Zahradu, budete vyřízený."\n\n"Druhá varianta--" naznačil jsem.\n\n"V každém případě vaše loď odletí a kampaň proběhne," pokrčil Sulla rameny. "Je to na vás."\n\n"Proč?" zeptal jsem se. "Proč si můžu vybrat?"\n\n"Protože," odvětil Sulla neradostně, "protože se ve mě mýlíte. A i když to pro vás bude těžké, věřte, že ta chvíle, kdy odejdu do důchodu, se blíží."\n\n[[[pokračovat]|Paluba 3]]\n<<telem memento>>\s\n<<set $state.mementoJens.sixth = true>>
To ticho bylo, v době, kdy budova obvykle bzučela ranní aktivitou, zneklidňující. Stál jsem před celou a díval se na dveře. Ruku jsem měl v kapse saka a přemýšlel, jestli teď je ten správný čas. Nakonec jsem došel k závěru, že vhodná příležitost ještě přijde. Teď jsem musel dokončit, proč jsem přišel.\n\nOdemkl jsem celu a otevřel dveře.\n\nJens byl vzhůru. Posadil se na posteli a tázavě na mě pohlédl.\n\n"Je čas jít," řekl jsem.\n\nVypadal, že celou noc nespal, ale přesto působil ostražitě.\n\n"Pojď," řekl jsem a aniž bych na něj čekal, vyrazil jsem. Ani já jsem celou noc nespal. Bylo tolik věcí, které bylo potřeba zařídit, tolik dokumentů, na jejichž likvidaci bylo potřeba dohlédnout, tolik lidí, kteří museli nastoupit na lodi, které je s falešnou identitou rozvezou po celé periferii.\n\nJens se za mnou zmateně rozhlížel po prázdných kancelářích, ale neříkal nic.\n\nKdyž jsme konečně dorazili do mé kanceláře, svezl jsem se do svého křesla a otočil se směrem k oknu. Venku právě vycházelo slunce. Bellis se probouzelo do prvního dne nové éry. Tak to alespoň říkal Sulla.\n\n"Nějaké vysvětlení?" zeptal se Jens, když se usadil do židle na druhé straně mého stolu.\n\nOtočil jsem se a přisunul k němu telefon, který ležel připravený na mém stole. Pak jsem se podíval na hodiny a zapnul obrazovku. Objevil se obraz z mimořádné schůze parlamentu. Sulla právě přistupoval k řečnickému pultu.\n\nObrátil jsem se zpátky k oknu a díval se ven. Bylo to tak krásné.\n\nA Sulla začal mluvit. Mluvil tím svým podmanivým, neodolatelným hlasem, který tak kontrastoval s jeho fyzickým vzhledem. A začal tím, že se omluvil za všechny chyby a nespravedlnosti, které se děly za jeho zády a že si myslí, že je rozhodně nutné vyšetřit všechny případy, kdy došlo k projevům policejní zvůle a zneužívání pravomocí. A pravda byla taková, že v tu chvíli už opravdu neexistovalo nic a nikdo, kdo by dokázal, že se cokoliv z těch zvěrstev, která jsme páchali, stalo s jeho vědomím, natož na jeho příkaz.\n\nA pak mluvil dál, o tom, jak se Zahrada za jeho vlády stala z bezvýznamné zemědělské planety průmyslovým a technologickým centrem periferie, a mluvil o tom, jak naše cesta nebyla vždycky bez klopýtnutí a omylů, ale že všechno to směřovalo k jedinému cíli: získání rovnoprávného postavení v rámci Federace. A řekl, že vždy tvrdil, že jeho práce bude hotová, až Federace zruší všechna opatření, která omezovala naši suverenitu. \n\nPak vytáhl pero a na pultíku podepsal nějaký papír a prohlásil, že to se stalo dnes ráno, že během hlasování ve Federálním shromáždění bylo odsouhlasena nová federální ústava, která periferii dává stejná práva, jako mají planety Vnitřního kruhu a že dokument, který právě podepsal je jeho rezignace.\n\nPředal papír nějakému poskokovi, který jej spěšně zanesl předsedovi a ten potvrdil, že jde opravdu o rezignaci. Parlament vybuchl jásotem a potleskem a Sulla tam skromně stál a přijímal gratulace zleva zprava.\n\nNakonec sněmovnu gestem utišil a řekl, že demisi podá celá jeho vláda a že během měsíce budou vypsány předčasné volby, ve kterých jeho strana podpoří kandidáta s bohatými zkušenostmi a neotřesitelným morálním kodexem: Jense. A sněnovna znovu explodovala jásotem. \n\nJens si znechuceně odfrkl a vypnul obrazovku. Ironie celého vystoupení byla k nevydržení. Všichni ti zbabělci, které jsem roky držel v šachu kombinací vydírání, úplatků a vyhrožování v sobě kolem oběda naleznou dávno ztracenou čest a odvahu a během večeře už dubou vykládat, jak vždy sympatizovali s disentem a jeho rolí svědomí národa.\n\n"Tohle je... překvapivé," řekl Jens.\n\nPřikývl jsem, a najednou jsem se cítil úplně prázdný. Všechno, kvůli čemu jsem celé roky dělal to, co jsem dělal, se právě zhmotnilo. Jako by ze mě najednou unikla všechna vůle jako vzduch z balónku, a já byl vláčný a poddajný.\n\nJens vzal telefon, a začal volat. \n\nA zatímco mluvil, já dál seděl ve svém křesle a díval se ven jak slunce dál pomalu stoupalo nad město. Lidé, kteří právě vyráželi do ulic, vzrušeně diskutovali a ukazovali záznam z parlamentu těm, kteří ho ještě neviděli. Vydržel bych tak sedět celý den a dívat se na tu nádheru, ale Jens mnou najednou zatřásl.\n\n"Pojď," řekl, tentokrát on. A mně se nechtělo, ale vytáhl mě za předloktí z křesla a vlekl mě směrem k zadnímu východu. \n\nJens mě nasoukal do auta, které už čekalo venku, sedl si vedle mě a houkl na jednoho ze svých literárních přátel, který vepředu obstarával řízení, že můžeme.\n\nMusel jsem se usmát.\n\n"Žádná tajná organizace?" zeptal jsem se.\n\nJens mi oplatil neveselým úšklebkem.\n\n"Kam jedeme?" zeptal jsem se, ale nijak zvlášť mi na tom nezáleželo.\n\n"Je čas jít," řekl Jens.\n\n[[[pokračovat]|Paluba 3]]\n<<telem memento>>\s\n<<set $state.mementoDranis.sixth = true>>
"Vypadáš hrozně," řekla Helena.\n\nPřikývl jsem. Byl jsem otupělý, unavený, prázdný.\n\n"Víš jistě, že tohle je to co chceš?" zeptala se a pohlédla k lodi.\n\nZavrtěl jsem hlavou. Hrdlo jsem měl stažené, dech rychlý a plytký.\n\n"Já --" Helena bezradně rozhodila rukama. "Musíš pochopit --" svěsila hlavu a zavrtěla jí.\n\nChápal jsem. Proto jsem se rozhodl využít nabídky a odejít.\n\n"Dranisi --"\n\n[[[pokračovat]|Vzpomínka 7-1 - Proměna]]\n<<telem memento>>\s\n<<set $state.mementoJens.seventhPt1= true>>
Zhroutil jsem se na podlahu. \n\nHlavou mi projela bodavá bolest. \n\nSrdce se mi rozbušilo a polil mě ledový pot.\n\nProboha.\n\n[[[pokračovat]|Vzpomínka 7-2]]\n<<telem memento>>\s\n<<set $state.identity = 'dranis'>>
Stál jsem pod nástupní rampou. Helena měla v očích slzy a snažila se, opravdu se snažila vysvětlit co bylo zřejmé.\n\n"Heleno," hlesl jsem. Byla jediná věc na které záleželo: "Miluji tě. Vždycky jsem tě miloval. Ať už jsem udělal cokoliv, vy -- ty i děti --" Musel jsem se odmlčet. Pro nás dva už bylo pozdě.\n\nObrátil jsem se k Jensovi.\n\n"Neměl bys mě pouštět," řekl jsem tiše.\n\nJens rozhodně zavrtěl hlavou.\n\n"Už jsem ti to říkal," řekl. "Prostředky, které jste zvolili jsou zvrácené. Možná efektivní, ale od začátku do konce špatné." Znovu nesouhlasně zavrtěl hlavou. "Sulla... je Sulla. Myslím, že mu nakonec postavíme pomník, ale ty --" Vzdychl. "Dělali jste pro tu svou revoluci hrozné věci, a dav bude chtít někoho, kdo za to ponese zodpovědnost, někoho, na kom se pomstí. Nemyslím, že by tě přímo zlynčovali, ale pokud by došlo k soudu, jsem si skoro jistý, že by skončil tvou smrtí. A jedna poprava z pomsty je o jednu víc, než si můžeme dovolit." Chvíli přemýšlel. "Navíc si pořád myslím, že jsi, na rozdíl od Sully, nikdy úplně nepochopil, jaká bude konečná cena." \n\n"Jensi, nemusíš se ze mě snažit udělat idiota. Jsem připravený zaplatit za to, co jsem udělal."\n\nJens se hořce usmál.\n\n"Ani teď tě to nepustilo? Ani teď, po tom všem?" Zakroutil hlavou a rozhodil rukama. "Vždycky jsem si o tobě myslel, že jsi mimořádně inteligentní a schopný, ale řekl bych, že sám sobě jsi nikdy nerozuměl." Zavrtěl hlavou a pohlédl na Helenu, která se na mě rozpolceně dívala. "Ta ztráta pro tebe bude strašlivá Dranisi, a myslím, že tě nakonec zničí."\n\nChvíli jsme na sebe upřeně hleděli. \n\n"Jensi, je to nachystané," řekl jsem nakonec. "Dokonči to." A po další odmlce jsem dodal: "Aby to všechno mělo smysl."\n\nPak jsem se obrátil a začal stoupat po rampě do lodi.\n\n[[[pokračovat]|Vzpomínka 7-2 - Úplné probuzení]]\n<<telem memento>>\s\n<<set $state.mementoJens.seventhPt2= true>>
Ležel jsem schoulený na zemi a otřásal se šokem.\n\nUž jsem si vzpomínal. Na všechno.\n\nVzpomínal jsem si, jak mě Jens posadil do téhle lodi, aby mě dostal co nejdál ze Zahrady.\n\nA jak jsem se ocitl tady. Uprostřed ničeho. A přemýšlel jsem co dál. A čím déle jsem přemýšlel, tím horší to bylo. \n\nA uvědomil jsem si, že mi Jens odepřel to jediné, co jsem potřeboval, co jsem si za ty roky práce zasloužil: spravedlivý trest.\n\nTakže jsem jsem to nakonec musel udělat sám.\n\nLoď mi nedovolila vynést palivové články ze strojovny a vyhodit je do vesmíru. Proto jsem strojovnu zamkl.\n\nJenže jsem byl zjevně vynalézavější, než jsem očekával.\n\nLežel jsem na podlaze a když šok postupně ustoupil, podařilo se mi nějak vyškrábat se na nohy.\n\nStál jsem tam a byl jsem stejně bezradný jako ten den, kdy jsem se tu vynořil z warpové bubliny.\n\nA neměl jsem nejmenší tušení, [[co budu dělat dál|Paluba 4 - Strojovna]].\n<<telem memento>>
<<room "deckLevel2CrewCorridorDescription" "[detail]">>\nKajuty posádky na druhé palubě, byly od [[prostor pasažérů|Paluba 2]] bezpečně odděleny zvukotěsnými dveřmi. Za běžného provozu chodila posádka do svých kajut po schodech ze [[třetí paluby|Paluba 3]], a servisní výtah v pasažérské části chodby se využíval jen pro obsluhu a úklid.\n\n<<if $state.isFilterLocationKnown eq true>>\s\nZa jedním z panelů kryjících centrální tubus byly kazety s <<item "filtry enviromentálního systému" "Paluba 2 - Posádka - Filtry">>. \n<</if>>\nZ úzké chodby vedly dveře do [[první|Paluba 2 - Kajuta posádky 1]] a [[druhé|Paluba 2 - Kajuta posádky 2]] kajuty a [[společné koupelny|Paluba 2 - Koupelna posádky]]. \n<<short>>\s\nÚzká chodby spojující [[první|Paluba 2 - Kajuta posádky 1]] a [[druhou|Paluba 2 - Kajuta posádky 2]] kajutu posádky se [[společnou koupelnou|Paluba 2 - Koupelna posádky]] končila na jedné straně dveřmi do [[chodby pasažérů|Paluba 2]], na druhé schodištěm na [[třetí palubu|Paluba 3]].\n\n<<if $state.isFilterLocationKnown eq true>>\s \nZa jedním z panelů kryjících centrální tubus byly kazety s <<item "filtry enviromentálního systému" "Paluba 2 - Posádka - Filtry">>. \n<</if>>\s\n<</room>>
Postupně jsem poklepal na všechny čtyři rohy panelu. Někde za panelem to lehce cvaklo a celý se odsunul do strany.\n\nPřede mnou se objevily čtyři kazety s filtry. <<if $state.areFiltersReplaced eq false>>Na všech kazetách poblikávalo červené světlo. <<if $state.hasFilters eq false>>Dokud jsem filtry neměl, nemělo smysl dělat s nimi cokoliv dalšího.<</if>><<else>>Na všech filtrech svítilo povzbudivé zelené světlo.<</if>>\n\n<<if $state.hasFilters eq false>>\s\nŽádný další ovládací prvek jsem neviděl, ale předpokládal jsem, že se panel po chvíli zase sám zavře.\n<<else>>\s\nChvíli jsem zkoumal uložení kazet, pak jsem panel zavřel a vrátil se do dílny pro nové filtry. O čtyřicet minut později jsem byl s jejich výměnou hotový, a kontrolky na kazetách se rozsvítily zeleně.\n<<set $state.hasFilters = false; $state.areFiltersReplaced = true;>>\s\n<</if>>
<<room "deckLevel2CrewBathroomDescription" "[detail]">>\nDo malé koupelny se vešel právě tak sprchový kout, umyvadlo a toaleta. Nad umyvadlem bylo zrcadlo a <<item "skříňka na toaletní potřeby" "Paluba 2 - Koupelna posádky - Skříňka">>. \n\nDveře zpátky [[do chodby|Paluba 2 - Posádka]] se zdály být vysvobozením.\n<<short>>\s\nMalý sprchový kout, toaleta a umyvadlo, nad kterým viselo zrcadlo zakrývající <<item "skříňku na toaletní potřeby" "Paluba 2 - Koupelna posádky - Skříňka">>.\n\nDveře vedly zpátky [[do chodby|Paluba 2 - Posádka]].\n<</room>>
Skříňka vypadala velká, dokud jsem si neuvědomil, že se do ní musely vejít toaletní potřeby všech členů posádky.\n\nSkříňka byla prázdná.
<<room "deckLevel4EngineRoomDescription" "[detail]">>\nDo strojovny vedly ze třetí paluby úzké točité schody. Provozní reaktor, warpový a impulzní motor zabíraly téměř celou dolní polovinu lodi. Úzký kruhový prostor kolem centrálního tubusu byl rozdělen na dvě podlaží mřížovou podlahou. Patra spojoval kovový žebřík.\n\nV horní části byly <<item "servisní panely provozního reaktoru" "Paluba 4 - Strojovna - Ovládání reaktoru">>, dole <<item "ovládání motorů" "Paluba 4 - Strojovna - Ovládání motorů">> a [[sklad paliva|Paluba 4 - Strojovna - Sklad paliva]].\n\nPo točitém schodišti jsem se mohl vrátit nahoru, do [[chodby třetí paluby|Paluba 3]].\n<<short>>\s\nProstor strojovny byl využit s extrémní efektivitou. V horní části byly <<item "servisní panely provozního reaktoru" "Paluba 4 - Strojovna - Ovládání reaktoru">>, dole <<item "ovládání motorů" "Paluba 4 - Strojovna - Ovládání motorů">> a [[sklad paliva|Paluba 4 - Strojovna - Sklad paliva]].\n\nPo točitém schodišti jsem se mohl vrátit nahoru, do [[chodby třetí paluby|Paluba 3]].\n<</room>>
Provozní reaktor zásoboval energií všechny systémy lodi kromě motorů.\n\nOvládání tvořily čtyři velké obrazovky hustě zaplněné hodnotami nejrůznějších parametrů reaktoru. Neměl jsem nejmenší tušení co znamenají všechny ty tří až pětipísmenné zkratky u čísel na obrazovkách, ale nic nesvítilo červeně, takže jsem předpokládal, že s reaktorem je všechno v pořádku.
<<if not $state.isFuelLoaded>>\s\nMotory byly vypnuté. Jediný ovládací prvek, který byl aktivní, bylo <<item "tlačítko" "Paluba 4 - Strojovna - Tlačítko výměny palivových článků">> uvolňující palivové články při výměně.\n<<else>>\s\nPanel byl plný povzbudivé zelené barvy. Motory byly v pohotovostním režimu připravené k warpovému skoku.\n<</if>>
<<if not $state.hasFoundFuel>>\s\n<<if $state.identity eq 'jens'>>\s\nOtevřel jsem zasouvací dveře skladu a rozhlédl se.\n\nByly tam. Byly jich desítky. Několik polic nad sebou, pečlivě uložené v ochranných pouzdrech, zajištěné svorkami. A všechny plné energie. Připravené k instalaci. Bylo to tolik paliva, že bych mohl skákat z místa na místo několik desetiletí, než bych ho všechno vypotřeboval. \n\nBylo to neuvěřitelné.\n<<else>>\s\nPalivo bylo na svém místě, přesně jako v den, kdy jsem do lodi nastoupil.\n\nBylo tam tolik paliva, že bych mohl skákat z místa na místo několik desetiletí, než bych ho všechno vypotřeboval.\n<</if>>\s\n<<else>>\s\nPalivové články. Byly jich desítky. Několik polic nad sebou, pečlivě uložené v ochranných pouzdrech, zajištěné svorkami. A všechny plné energie. Připravené k instalaci. Bylo to tolik paliva, že bych mohl skákat z místa na místo několik desetiletí, než bych ho všechno vypotřeboval. \n<</if>>\s\n\nZe stísněného prostoru jsem se mohl vrátit zpátky do [[strojovny|Paluba 4 - Strojovna]].\n<<set $state.hasFoundFuel = true>>\s\n<<telem room>>
Stiskl jsem tlačítko a v pravidelných rozestupech se po celém obvodu tubusu vysunulo šest podavačů palivových článků. Všechny byly prázdné.\n\n<<if $state.mementoJens.first and $state.mementoJens.second and $state.mementoJens.third and $state.mementoJens.fourth and $state.mementoJens.fifth and $state.mementoJens.sixth and not $state.mementoJens.seventhPt1>>\s\nPrázdné? Jak mohly být prázdné? [[To nedávalo smysl|Vzpomínka 7-1][UISystem.close()]].\n<<else>>\s\n<<if not $state.hasFoundFuel>>\s\n<<display "Paluba 4 - Strojovna - Nedoplnit palivo">>\s\n<<else>>\s\n<<if $state.identity eq 'jens'>>\s\n<<display "Paluba 4 - Strojovna - Doplnit palivo">>\s\n<<else>>\s\nStál jsem a díval se na prázdné zásobníky paliva. Teď dávalo smysl, že v nich nebyly žádné vyhořelé články. Nemohl jsem se rozhodnout. <<item "Doplnit" "Paluba 4 - Strojovna - Doplnit palivo">>, nebo <<item "nedoplnit" "Paluba 4 - Strojovna - Nedoplnit palivo">>?\n<</if>>\s\n<</if>>\s\n<</if>>
Po chvíli se podavače samy zasunuly zpátky.
Ze skladiště jsem postupně přinesl články a uložil je do podavačů, které se samy hned zasunuly. \n\nKdyž jsem uložil poslední článek, motor se spustil do pohotovostního režimu a začal s diagnostikou. Po dalších několika minutách se z panelu ozvalo souhlasné písknutí a signalizace stavu motoru zezelenala.\n<<set $state.isFuelLoaded = true>>\s\n<<set $state.mementoJens.first = true>>\s \n<<set $state.mementoJens.second = true>>\s \n<<set $state.mementoJens.third = true>>\s\n<<set $state.mementoJens.fourth = true>>\s \n<<set $state.mementoJens.fifth = true>>\s\n<<set $state.mementoJens.sixth = true>>
V době, kdy loď patřila mým prarodičům, servisní výtah v centrálním tubusu lodi sloužil služebnictvu. Stewardi a pokojské se téměř jako kouzlem zjevovali kde jich bylo potřeba, aniž by způsobovali trapné situace, kdyby se s nimi některý z pasažérů setkal na hlavním schodišti.
Stál jsem v kabině servisního výtahu a nepřítomně se díval na panel s tlačítky jednotlivých palub.
<<room "liftDescription" "[detail]">>\n<<display lift-description-long>>\n\nMohl jsem [[vystoupit zpět na můstku|Můstek]], nebo jet na [[první|Paluba 1]], [[druhou|Paluba 2]], nebo [[třetí|Paluba 3]] palubu.\n<<short>>\s\n<<display lift-description-short>>\n\nMohl jsem [[vystoupit zpět na můstku|Můstek]], nebo jet na [[první|Paluba 1]], [[druhou|Paluba 2]], nebo [[třetí|Paluba 3]] palubu.\n<</room>>
<<room "liftDescription" "[detail]">>\n<<display lift-description-long>>\n\nMohl jsem jen nahoru [[můstek|Můstek]], vystoupit zpět na [[galerii první paluby|Paluba 1]], nebo sjet dolů na [[druhou|Paluba 2]], nebo [[třetí|Paluba 3]] palubu.\n<<short>>\s\n<<display lift-description-short>>\n\nMohl jsem jen nahoru [[můstek|Můstek]], vystoupit zpět na [[galerii první paluby|Paluba 1]], nebo sjet dolů na [[druhou|Paluba 2]], nebo [[třetí|Paluba 3]] palubu.\n<</room>>
<<room "liftDescription" "[detail]">>\n<<display lift-description-long>>\n\nMohl jsem jen nahoru [[můstek|Můstek]], nebo [[první palubu|Paluba 1]], vystoupit zpátky na [[druhou palubu|Paluba 2]], nebo jet dolů, na [[třetí palubu|Paluba 3]].\n<<short>>\s\n<<display lift-description-short>>\n\nMohl jsem jen nahoru [[můstek|Můstek]], nebo [[první palubu|Paluba 1]], vystoupit zpátky na [[druhou palubu|Paluba 2]], nebo jet dolů, na [[třetí palubu|Paluba 3]].\n<</room>>
<<room "liftDescription" "[detail]">>\n<<display lift-description-long>>\n\nMohl jsem jen nahoru na [[můstek|Můstek]], [[první|Paluba 1]], nebo [[druhou|Paluba 2]] palubu, nebo vystoupit zpět do úzké chodby [[třetí paluby|Paluba 3]].\n<<short>>\s\n<<display lift-description-short>>\n\nMohl jsem jen nahoru na [[můstek|Můstek]], [[první|Paluba 1]], nebo [[druhou|Paluba 2]] palubu, nebo vystoupit zpět do úzké chodby [[třetí paluby|Paluba 3]].\n<</room>>
// usage:\n// <<room "<descriptionId>" "<detailLinkText>">>\n// detailed description\n// <<short>>\n// short description\n// <</room>>\nvar roomsVisualState = {};\nmacros.add("room", {\n\tversion: { major: 1, minor: 0, revision: 0 },\n\tskipArgs: false,\n\ttags: [ "short" ],\n\thandler: function () {\n\t\tvar visitedFlagName = this.args[0] + "RoomDescriptionShown";\n\t\ttry { \n\t\t\tif( !roomsVisualState.hasOwnProperty(visitedFlagName)) {\n\t\t\t\troomsVisualState[visitedFlagName] = false;\n\t\t\t}\n\t\t\t\n\t\t\twindow.telemetryReportAction("room", window.SugarCube.state.active.title);\n\t\t\t\n\t\t\tvar documentElementId = this.args[0] + "RoomDescriptionElement";\n\t\t\tvar target= $('<div id="' + documentElementId + '"></div>'); \t\n\t\t\tvar fragment = document.createDocumentFragment();\n\t\t\tvar detailed = this.payload[0].contents;\n\t\t\tif( !roomsVisualState[visitedFlagName] || this.payload.length == 1) {\n\t\t\t\troomsVisualState[visitedFlagName] = true;\n\t\t\t\tnew Wikifier(fragment, detailed);\n\t\t\t\ttarget.empty();\n\t\t\t\ttarget.append(fragment);\n\t\t\t} else {\n\t\t\t\tnew Wikifier(fragment, this.payload[1].contents);\n\t\t\t\ttarget.empty();\n\t\t\t\ttarget.append(fragment);\n\t\t\t\t$('<br>').appendTo(target);\n\t\t\t\t$('<a href="javascript:void(0);">' + this.args[1] + '</link>')\n\t\t\t\t\t.click(function() {\n\t\t\t\t\t\tnew Wikifier(fragment, detailed);\n\t\t\t\t\t\ttarget.empty();\n\t\t\t\t\t\ttarget.append(fragment); \t\n\t\t\t\t\t})\n\t\t\t\t\t.appendTo(target);\n\t\t\t}\n\t\t\t\n\t\t\t$(this.output).append(target);\n\t\t} catch (e) {\n\t\t\treturn this.error("malformed room description: " + e.message);\n\t\t}\n\t}\n});
// usage:\n// <<once "<onceId>">>\n// content to be shown only once\n// <<then>>\n// content shown ever after\n// <</once>>\nvar onceVisualState = {}\nmacros.add("once", {\n\tversion: { major: 1, minor: 0, revision: 0 },\n\tskipArgs: false,\n\ttags: [ "then" ],\n\thandler: function () {\n\t\tvar visitedFlagName = this.args[0] + "OnceShown";\n\t\ttry { \n\t\t\tif( !onceVisualState.hasOwnProperty(visitedFlagName)) {\n\t\t\t\tonceVisualState[visitedFlagName] = false;\n\t\t\t}\n\t\t\t\n\t\t\tvar documentElementId = this.args[0] + "OnceElement";\n\t\t\tvar target= $('<span id="' + documentElementId + '"></span>'); \t\n\t\t\tvar fragment = document.createDocumentFragment();\n\t\t\tvar onceContent = this.payload[0].contents;\n\t\t\tvar thenContent = this.payload[1].contents;\n\t\t\tif( !onceVisualState[visitedFlagName]) {\n\t\t\t\tonceVisualState[visitedFlagName] = true;\n\t\t\t\tnew Wikifier(fragment, onceContent);\n\t\t\t\ttarget.empty();\n\t\t\t\ttarget.append(fragment);\n\t\t\t} else {\n\t\t\t\tnew Wikifier(fragment, thenContent);\n\t\t\t\ttarget.empty();\n\t\t\t\ttarget.append(fragment);\n\t\t\t}\n\t\t\t\n\t\t\t$(this.output).append(target);\n\t\t} catch (e) {\n\t\t\treturn this.error("malformed once: " + e.message);\n\t\t}\n\t}\n});
// usage:\n// <<item "<link description>" "<passage to be shown in item>" [class]>>\n// Note: item can be closed explicitly by call to UISystem.close()\n// See http://twinery.org/forum/index.php?topic=1555.0\nmacros.add("item", {\n\tversion: { major: 1, minor: 0, revision: 0 },\n\thandler: function ()\n\t{\n\t\tif (this.args.length < 2)\n\t\t{\n\t\t\tvar errors = [];\n\t\t\tif (this.args.length < 1) { errors.push("link text"); }\n\t\t\tif (this.args.length < 2) { errors.push("passage name"); }\n\t\t\treturn this.error("no " + errors.join(" or ") + " specified");\n\t\t}\n\t\t\n\t\tvar gameMode = window.SugarCube.state.active.variables.state.mode;\n\t\tvar el = document.createElement("a");\n\t\tel.innerHTML = this.args[0];\n\t\tel.className = "link-item";\n\t\t\n\t\tif(this.args.length == 3 && gameMode == 'normal') {\n\t\t\tel.className += "-" + this.args[2];\n\t\t}\n\t\t\n\t\tel.setAttribute("data-passage", this.args[1]);\n\t\tUISystem.addClickHandler(el, null, function(evt) {\n\t\t\twindow.telemetryReportAction("item", evt.target.getAttribute("data-passage"));\t\t\n\t\t\tvar dialog = document.getElementById("ui-body");\n\t\t\t$(dialog)\n\t\t\t\t.empty()\n\t\t\t\t.addClass("dialog item");\n\t\t\tnew Wikifier(dialog, tale.get(evt.target.getAttribute("data-passage")).processText().trim());\n\t\t\treturn true;\n\t\t});\n\t\tthis.output.appendChild(el);\n\t}\n});
// usage:\n// <<telem <topic> >>\nmacros.add("telem", {\n\tversion: { major: 1, minor: 0, revision: 0 },\n\thandler: function () {\n\t\tif (this.args.length != 1) {\n\t\t\treturn this.error("invalid number of arguments");\n\t\t}\n\t\t\n\t\twindow.telemetryReportAction(this.args[0], window.SugarCube.state.active.title);\n\t}\n});
// uuid.js\n//\n// Copyright (c) 2010-2012 Robert Kieffer\n// MIT License - http://opensource.org/licenses/mit-license.php\n\n(function() {\n var _global = this;\n\n // Unique ID creation requires a high quality random # generator. We feature\n // detect to determine the best RNG source, normalizing to a function that\n // returns 128-bits of randomness, since that's what's usually required\n var _rng;\n\n // Node.js crypto-based RNG - http://nodejs.org/docs/v0.6.2/api/crypto.html\n //\n // Moderately fast, high quality\n if (typeof(_global.require) == 'function') {\n try {\n var _rb = _global.require('crypto').randomBytes;\n _rng = _rb && function() {return _rb(16);};\n } catch(e) {}\n }\n\n if (!_rng && _global.crypto && crypto.getRandomValues) {\n // WHATWG crypto-based RNG - http://wiki.whatwg.org/wiki/Crypto\n //\n // Moderately fast, high quality\n var _rnds8 = new Uint8Array(16);\n _rng = function whatwgRNG() {\n crypto.getRandomValues(_rnds8);\n return _rnds8;\n };\n }\n\n if (!_rng) {\n // Math.random()-based (RNG)\n //\n // If all else fails, use Math.random(). It's fast, but is of unspecified\n // quality.\n var _rnds = new Array(16);\n _rng = function() {\n for (var i = 0, r; i < 16; i++) {\n if ((i & 0x03) === 0) r = Math.random() * 0x100000000;\n _rnds[i] = r >>> ((i & 0x03) << 3) & 0xff;\n }\n\n return _rnds;\n };\n }\n\n // Buffer class to use\n var BufferClass = typeof(_global.Buffer) == 'function' ? _global.Buffer : Array;\n\n // Maps for number <-> hex string conversion\n var _byteToHex = [];\n var _hexToByte = {};\n for (var i = 0; i < 256; i++) {\n _byteToHex[i] = (i + 0x100).toString(16).substr(1);\n _hexToByte[_byteToHex[i]] = i;\n }\n\n // **`parse()` - Parse a UUID into it's component bytes**\n function parse(s, buf, offset) {\n var i = (buf && offset) || 0, ii = 0;\n\n buf = buf || [];\n s.toLowerCase().replace(/[0-9a-f]{2}/g, function(oct) {\n if (ii < 16) { // Don't overflow!\n buf[i + ii++] = _hexToByte[oct];\n }\n });\n\n // Zero out remaining bytes if string was short\n while (ii < 16) {\n buf[i + ii++] = 0;\n }\n\n return buf;\n }\n\n // **`unparse()` - Convert UUID byte array (ala parse()) into a string**\n function unparse(buf, offset) {\n var i = offset || 0, bth = _byteToHex;\n return bth[buf[i++]] + bth[buf[i++]] +\n bth[buf[i++]] + bth[buf[i++]] + '-' +\n bth[buf[i++]] + bth[buf[i++]] + '-' +\n bth[buf[i++]] + bth[buf[i++]] + '-' +\n bth[buf[i++]] + bth[buf[i++]] + '-' +\n bth[buf[i++]] + bth[buf[i++]] +\n bth[buf[i++]] + bth[buf[i++]] +\n bth[buf[i++]] + bth[buf[i++]];\n }\n\n // **`v1()` - Generate time-based UUID**\n //\n // Inspired by https://github.com/LiosK/UUID.js\n // and http://docs.python.org/library/uuid.html\n\n // random #'s we need to init node and clockseq\n var _seedBytes = _rng();\n\n // Per 4.5, create and 48-bit node id, (47 random bits + multicast bit = 1)\n var _nodeId = [\n _seedBytes[0] | 0x01,\n _seedBytes[1], _seedBytes[2], _seedBytes[3], _seedBytes[4], _seedBytes[5]\n ];\n\n // Per 4.2.2, randomize (14 bit) clockseq\n var _clockseq = (_seedBytes[6] << 8 | _seedBytes[7]) & 0x3fff;\n\n // Previous uuid creation time\n var _lastMSecs = 0, _lastNSecs = 0;\n\n // See https://github.com/broofa/node-uuid for API details\n function v1(options, buf, offset) {\n var i = buf && offset || 0;\n var b = buf || [];\n\n options = options || {};\n\n var clockseq = options.clockseq != null ? options.clockseq : _clockseq;\n\n // UUID timestamps are 100 nano-second units since the Gregorian epoch,\n // (1582-10-15 00:00). JSNumbers aren't precise enough for this, so\n // time is handled internally as 'msecs' (integer milliseconds) and 'nsecs'\n // (100-nanoseconds offset from msecs) since unix epoch, 1970-01-01 00:00.\n var msecs = options.msecs != null ? options.msecs : new Date().getTime();\n\n // Per 4.2.1.2, use count of uuid's generated during the current clock\n // cycle to simulate higher resolution clock\n var nsecs = options.nsecs != null ? options.nsecs : _lastNSecs + 1;\n\n // Time since last uuid creation (in msecs)\n var dt = (msecs - _lastMSecs) + (nsecs - _lastNSecs)/10000;\n\n // Per 4.2.1.2, Bump clockseq on clock regression\n if (dt < 0 && options.clockseq == null) {\n clockseq = clockseq + 1 & 0x3fff;\n }\n\n // Reset nsecs if clock regresses (new clockseq) or we've moved onto a new\n // time interval\n if ((dt < 0 || msecs > _lastMSecs) && options.nsecs == null) {\n nsecs = 0;\n }\n\n // Per 4.2.1.2 Throw error if too many uuids are requested\n if (nsecs >= 10000) {\n throw new Error('uuid.v1(): Can\s't create more than 10M uuids/sec');\n }\n\n _lastMSecs = msecs;\n _lastNSecs = nsecs;\n _clockseq = clockseq;\n\n // Per 4.1.4 - Convert from unix epoch to Gregorian epoch\n msecs += 12219292800000;\n\n // `time_low`\n var tl = ((msecs & 0xfffffff) * 10000 + nsecs) % 0x100000000;\n b[i++] = tl >>> 24 & 0xff;\n b[i++] = tl >>> 16 & 0xff;\n b[i++] = tl >>> 8 & 0xff;\n b[i++] = tl & 0xff;\n\n // `time_mid`\n var tmh = (msecs / 0x100000000 * 10000) & 0xfffffff;\n b[i++] = tmh >>> 8 & 0xff;\n b[i++] = tmh & 0xff;\n\n // `time_high_and_version`\n b[i++] = tmh >>> 24 & 0xf | 0x10; // include version\n b[i++] = tmh >>> 16 & 0xff;\n\n // `clock_seq_hi_and_reserved` (Per 4.2.2 - include variant)\n b[i++] = clockseq >>> 8 | 0x80;\n\n // `clock_seq_low`\n b[i++] = clockseq & 0xff;\n\n // `node`\n var node = options.node || _nodeId;\n for (var n = 0; n < 6; n++) {\n b[i + n] = node[n];\n }\n\n return buf ? buf : unparse(b);\n }\n\n // **`v4()` - Generate random UUID**\n\n // See https://github.com/broofa/node-uuid for API details\n function v4(options, buf, offset) {\n // Deprecated - 'format' argument, as supported in v1.2\n var i = buf && offset || 0;\n\n if (typeof(options) == 'string') {\n buf = options == 'binary' ? new BufferClass(16) : null;\n options = null;\n }\n options = options || {};\n\n var rnds = options.random || (options.rng || _rng)();\n\n // Per 4.4, set bits for version and `clock_seq_hi_and_reserved`\n rnds[6] = (rnds[6] & 0x0f) | 0x40;\n rnds[8] = (rnds[8] & 0x3f) | 0x80;\n\n // Copy bytes to buffer, if provided\n if (buf) {\n for (var ii = 0; ii < 16; ii++) {\n buf[i + ii] = rnds[ii];\n }\n }\n\n return buf || unparse(rnds);\n }\n\n // Export public API\n var uuid = v4;\n uuid.v1 = v1;\n uuid.v4 = v4;\n uuid.parse = parse;\n uuid.unparse = unparse;\n uuid.BufferClass = BufferClass;\n\n if (typeof define === 'function' && define.amd) {\n // Publish as AMD module\n define(function() {return uuid;});\n } else if (typeof(module) != 'undefined' && module.exports) {\n // Publish as node.js module\n module.exports = uuid;\n } else {\n // Publish as global (in browsers)\n var _previousRoot = _global.uuid;\n\n // **`noConflict()` - (browser only) to reset global 'uuid' var**\n uuid.noConflict = function() {\n _global.uuid = _previousRoot;\n return uuid;\n };\n\n _global.uuid = uuid;\n }\n}).call(window);
<<room "deckLevel2GymDescription" "[detail]">>\nVždycky, když jsem se díval na těch několik cvičebních strojů, činky a běžecký pás, cítil jsem jen... beznaděj. Kolik hodin jsem tu strávil, abych udržel své tělo v kondici, abych neupadl do mysl otupující nečinnosti? A k čemu to bylo? Ano, cvičení dokázalo ukrojit pár hodin z každodenní bezvýchodné nudy, ale ať jsem se trápil jak jsem chtěl, neposunulo mě to o nic blíž warpovému skoku, který jsem potřeboval.\n\nVzdychl jsem.\n\nDveřmi se dalo vyjít zpět do [[spojovací chodby|Paluba 2]].\n<<short>>\s\nTělocvična byla malá, ale slušně vybavená. Bylo tu několik cvičebních strojů, nějaké činky, lavičky, žebřiny.\n\nDveřmi se dalo projít [[zpět do chodby|Paluba 2]].\n<</room>>
<<room "deckLevel2CabinOfficersDescription" "[detail]">>\nRozdíl mezi //téměř stejným// a //stejným// statutem jako mají pasažéři, byl v důstojnické kajutě nápadně patrný: dvě malé ložnice se sdílenou koupelnou na stejném prostoru jako jedna z menších kajut pro pasažéry.\n\nKaždý z pokojů byl vybaven postelí, <<item "skříní" "Paluba 2 - Důstojnická kajuta - Skříň">> a skromným <<item "pracovním stolem" "Paluba 2 - Důstojnická kajuta - Stůl">>.\n\nZe společné předsíně se dalo vrátit [[zpět na chodbu|Paluba 2]].\n<<short>>\s\nDůstojnická kajuta byla rozdělena na dvě menší ložnice vybavené postelí, <<item "skříní" "Paluba 2 - Důstojnická kajuta - Skříň">> a malým <<item "pracovním stolem" "Paluba 2 - Důstojnická kajuta - Stůl">>.\n\nZe společné předsíně se dalo vrátit [[zpět na chodbu|Paluba 2]].\n<</room>>
Skříně byly prázdné.
Malé pracovní stoly s lampou.\n\nDesky stolů byly interaktivní, a daly se použít k monitorování stavu lodi. \s\n<<if $state.identity eq 'jens'>>\s\nJednou jsem tu strávil několik hypnotických hodin nad lodním \s\n<<if $state.mementoJens.fourth eq false>>\s\n<<item "kamerovým systémem" "Paluba 2 - Důstojnická kajuta - Stůl - Kamery - Jens" pixelhunt>>.\n<<else>>\s\nkamerovým systémem.\n<</if>>\s\n<<else>>\s\nV tom jsem byl opravdu dobrý. V \s\n<<if $state.mementoDranis.fourth eq false>>\s\n<<item "monitorování" "Paluba 2 - Důstojnická kajuta - Stůl - Kamery - Dranis" pixelhunt>>.\n<<else>>\s\nmonitorování.\n<</if>>\s\n<</if>>
Přepínal jsem pohledy kamer uvnitř i vně lodi, díval se do prázdných chodeb, opuštěných kajut, na nehybný vesmír za okny. Bylo to uhrančivé. A děsivé. A něco mi to [[připomínalo|Vzpomínka 4 - Jens][UISystem.close()]].
Pokaždé jsem dokázal rozpoznat význam toho, co nebylo vysloveno, co mělo zůstat skryto. [[Pokaždé|Vzpomínka 4 - Dranis][UISystem.close()]].
<<if $state.isAirlockOpen eq false>>\s\n<<room "deckLevel1AirlockClosedDescription" "[detail]">>\nPřechodová komora byla jedinou cestou do lodi a z lodi. Perla byla vybavena standardním vnějším adaptérem, který umožňoval propojení s téměř každým přístavem, vesmírnou stanicí nebo jinou lodí. \n\nCelou vnější stěnu přechodové komory zabíraly <<item "dveře" "Paluba 1 - Přechodová komora - Vnější dveře">> vedoucí ven z lodi. Ovládaly se bezpečnostním spínačem umístěným pod <<item "krytem" "Paluba 1 - Přechodová komora - Kryt ovládání">> hned vedle. Po každé straně komory byly dvě skříně s těžkými <<item "skafandry" "Paluba 1 - Přechodová komora - Skafandry">>. \n\n<<if $state.isWearingSpaceSuit eq true>>\s\nByl jsem oblečený ve skafandru. Přemýšlel jsem, že bych se z něj [[vysvlékl|Paluba 1 - Přechodová komora][$state.isWearingSpaceSuit = false; $state.refresh();]].\n<<else>>\s\nZeleným spínačem se otevíraly dveře zpět [[k hlavnímu schodišti|Paluba 1]].\n<</if>>\s\n<<short>>\s\nCelou vnější stěnu přechodové komory zabíraly <<item "dveře" "Paluba 1 - Přechodová komora - Vnější dveře">> vedoucí ven z lodi. Ovládaly se bezpečnostním spínačem umístěným pod <<item "krytem" "Paluba 1 - Přechodová komora - Kryt ovládání">> hned vedle. Po každé straně komory byly dvě skříně s těžkými <<item "skafandry" "Paluba 1 - Přechodová komora - Skafandry">>. \n\n<<if $state.isWearingSpaceSuit eq true>>\s\nVe skafandru jsem byl pomalý a neohrabaný. Přemýšlel jsem, že bych se z něj <<item "vysvlékl" "Paluba 1 - Přechodová komora - Svlékání skafandru">>.\n<<else>>\s\nZeleným spínačem se otevíraly dveře zpět [[k hlavnímu schodišti|Paluba 1]].\n<</if>>\s\n<</room>>\s\n<<else>>\s\n<<room "deckLevel1AirlockOpenDescription" "[detail]">>\nVnější dveře byly otevřené. Za nimi byl [[vesmír|Vesmír - Přechodová komora]].\n\n<<item "Překlopením pojistky ovládání" "Paluba 1 - Přechodová komora - Zavřít dveře">> bylo možné přechodovou komoru uzavřít.\n\nVnitřní dveře byly zamčené a nebylo možné je otevřít.\n<</room>>\s\n<</if>>
Masivní vnější dveře. Při otevření zajížděly dolů. \n\nUprostřed byla malá obrazovka, na které se promítaly záběry z kamery na vnější straně. Obrazovka byla černá, s občasnými záblesky vzdálených hvězd.
Ovládání vnějších dveří bylo za krytem z bezpečnostního skla. Kryt bylo možné otevřít po <<item "překlopení pojistky" "Paluba 1 - Přechodová komora - Pojistka dveří">>.
Překlopil jsem pojistku do odjištěného stavu a otevřel kryt otvírání vnějších dveří. \n\nPod krytem byla <<item "dvě tlačítka" "Paluba 1 - Přechodová komora - Spínače vnějších dveří">>, která spouštěla dekompresi a otevření dveří.
Uvolnil jsem pojistku ovládání. \n\nVnější dveře se začaly okamžitě zavírat. Když byla přechodová komora uzavřená, naplnil ji vzduch a zámek vnitřních dveří se uvolnil.\n\n<<run $state.isAirlockOpen = false; refreshPassage();>>
<<if $state.isWearingSpaceSuit eq true>>\s\nI přes skafandr jsem uslyšel krátké zahoukání výstražné sirény a hlasité cvaknutí zámku vnitřních dveří. Komora jemně vibrovala zvukem dekompresních čerpadel, která postupně odsávala vzduch. O několik minut později se vnější dveře pozvolna zasunuly dolů. \n\n<<run $state.isAirlockOpen = true; refreshPassage();>>\s\n<<else>>\s\nStiskl jsem obě tlačítka. Ozvalo se krátké zamítavé zabzučení.\n\nJistě. Loď detekovala, že nejsem oblečený ve skafandru a odmítla dveře otevřít.\n<</if>>
V přechodové komoře byly čtyři velké, těžké skafandry pro hluboký vesmír. Byly to standardní modely s automatickou adjustací velikosti, enviromentálním systémem, který dokázal fungovat autonomně čtyřiadvacet hodin a malými manévrovacími tryskami. Jejich radiační ochrana by v hlubokém vesmíru, mimo vliv magnetického pole nějaké hvězdy, měla umožnit přibližně pětihodinový pobyt mimo loď.\n\n<<if $state.isWearingSpaceSuit eq false>>\s\n<<item "Obléct si skafandr" "Paluba 1 - Přechodová komora - Oblékání skafandru 1">> byla složitá a zdlouhavá operace.\n<</if>>
Vytáhl jsem jeden ze skafandrů a začal rozepínat jeho zadní stranu, abych si mohl <<item "vlézt do jeho dolní části" "Paluba 1 - Přechodová komora - Oblékání skafandru 2">>.
Zezadu jsem strčil nohy do nohavic skafandru a neohrabaně začal soukat <<item "ruce do horní části" "Paluba 1 - Přechodová komora - Oblékání skafandru 3">>.
Skafandr se kolem mě uzavřel. Ještě zbývalo <<item "nasadit si helmu" "Paluba 1 - Přechodová komora - Oblékání skafandru 4">>.
Nasazování helmy bez cizí pomoci byla opravdová zkouška trpělivosti. Nakonec se mi to podařilo, a zbýval poslední krok: <<item "nacouvat k batohu enviromentálního systému" "Paluba 1 - Přechodová komora - Oblékání skafandru 5">> a nacvaknout ho si ho na záda.
Poslepu jsem našel správnou polohu a batoh se mi přicvakl na záda. Jak se batoh vysmekl ze závěsů, skafandr ztěžkl a zahájil kalibraci. Ta obvykle trvala <<item "pět až deset minut" "Paluba 1 - Přechodová komora - Oblékání skafandru 6">>.
<<item "[počkat]" "Paluba 1 - Přechodová komora - Oblékání skafandru 7">>
Konečně jsem byl [[připravený|Paluba 1 - Přechodová komora][$state.isWearingSpaceSuit = true; UISystem.close();refreshPassage();]] vystoupit mimo loď.
Po dvaceti minutách hekání se mi podařilo skafandr ze sebe [[dostat dolů|Paluba 1 - Přechodová komora][$state.isWearingSpaceSuit = false; UISystem.close();refreshPassage();]].
Ale kam? //Kam?//\n\n[[Domů, na Zahradu|Konec - Start]]? Čeká mě tam vůbec něco? Pořád tu byla ta děsivá možnost, že mě posadí do Perly a pošlou zpátky. Tentokrát opravdu s palivem jen na jediný skok.\n\nMám si vybrat nějakou [[planetu někde na periférii|Konec - Start]], zkusit se tam znovu usadit jako anonymní kolonista? Jsou světy, kde se lidé neptají. \n\nA nebo bych si nemusel vybrat nic z toho. Nakonec mám loď s palivem na několik stovek skoků. Možná bych se mohl [[potulovat po systémech|Konec - Start]], držet se při zemi, starat se jen sám o sebe a nikde se nezdržovat příliš dlouho.\n\nVolič kurzu tázavě zářil uprostřed řídícího panelu a vesmír byl plný možností.\n<<telem action>>
Ale kam? //Kam?//\n\n[[Domů, na Zahradu|Konec - Start]]? Čeká mě tam vůbec něco? Je možné, aby mi Helena, děti, Jens -- //kdokoliv// -- odpustili? A kdyby ne, mám se vrátit, nechat se soudit? Pořád tu byla ta děsivá možnost, že mě nenávistný dav roztrhá na kusy v okamžiku, kdy se má noha dotkne země. Nebo, hůř, že mě posadí do Perly a pošlou zpátky. Tentokrát opravdu s palivem jen na jediný skok.\n\nMám si vybrat nějakou [[planetu někde na periférii|Konec - Start]], zkusit se tam znovu usadit jako anonymní kolonista, možná založit novou rodinu? Jsou světy, kde se lidé neptají. Kde všichni mají na štítu svůj díl špíny. A já umím zamknout své pravé já hluboko, hluboko uvnitř. Třeba bych časem na Dranise mohl zapomenout. Stát se někým jiným. Někým, kdo se bude starat o malé věci, a kdo se nebude snažit dělat //velké dobro//.\n\nMožná by mě mezi sebe přijali [[transhumanisté|Konec - Start]]. Nakonec i já jsem měl svůj podíl na tom, že se vztahy mezi nimi a námi alespoň trochu stabilizovaly. A transhumanisté věří v pokrok a iterativní osobní rozvoj: není důležité kým jsi byl, důležité je kým se míníš stát. Mohl bych si sám zvolit kdo i co budu. Mohl bych fyzicky zaniknout a stát se ne jen jiným člověkem, ale jiným //tvorem//. \n\nA nebo bych si nemusel vybrat nic z toho. Nakonec mám loď s palivem na několik stovek skoků. Pokud budu opatrný, je docela dobrá šance, že mě nikdo nepozná, že nikoho nebudu zajímat. Možná bych mohl dělat to, po čem jsem kdysi tolik toužil: mohl bych se [[potulovat po systémech|Konec - Start]], držet se při zemi, starat se jen sám o sebe a nikde se nezdržovat příliš dlouho.\n\nVolič kurzu tázavě zářil uprostřed řídícího panelu a vesmír byl plný možností.\n<<telem action>>
Dobrá.\n\nZhluboka jsem se nadechl a zadal kurz.\n\nLoď se jemně rozvibrovala hlubokým tónem warpového motoru.\n\nSvezl jsem se do kapitánského křesla a zatnul prsty do opěrek pro ruce, oči pevně sevřené.\n\nPak loď skočila.\n<<telem action>>
<<room "spaceAirlockDescription" "[detail]">><<once "inSpaceForTheFirstTime">>Vykročil jsem dveřmi z přechodové komory ven do volného vesmíru. Stabilizační motorky skafandru mě zabrzdily hned za vzduchovým uzávěrem a já zůstal viset v beztížném stavu. Umělá gravitace uvnitř lodi byla tak samozřejmá, že když jsem o ni přišel, udělalo se mi náhle nevolno. Chvíli jsem odpočíval abych se trochu vzpamatoval.<<then>>Vznášel jsem se v beztížném stavu před jasně osvětleným obdélníkem dveří přechodové komory.<</once>>\n\nLoď se po skoku ze Zahrady vynořila uprostřed hlubokého vesmíru. Vznášel jsem se doslova uprostřed ničeho. Nejbližší hvězda byla několik desítek světelných let daleko, a bez warpového skoku byla prakticky nedosažitelná. Loď dokázala vyvíjet slušné zrychlení na dobu postačující pro cestování uprostřed slunečních soustav, ale na mezihvězdné lety bez warpu nebyla nikdy stavěná. Byl jsem uvězněn uprostřed prázdnoty.\n\nPřede mnou byly otevřené dveře [[přechodové komory|Paluba 1 - Přechodová komora]]. Do vzdálenosti několika málo metrů od povrchu působilo aktivní stínění a mohl jsem se pohybovat [[kolem pláště lodi|Vesmír - Oblet lodi]]. Dál byl nechráněný [[mezihvězdný prostor|Vesmír - Mezihvězdný prostor]].\n<<short>>\s\nPřede mnou byly otevřené dveře [[přechodové komory|Paluba 1 - Přechodová komora]]. Do vzdálenosti několika málo metrů od povrchu působilo aktivní stínění a mohl jsem se pohybovat [[kolem pláště lodi|Vesmír - Oblet lodi]]. Dál byl nechráněný [[mezihvězdný prostor|Vesmír - Mezihvězdný prostor]].\n<</room>>
Pomalu jsem obletěl celou loď. Její povrch byl hladký a neporušený. Dokonce ani okna na můstku a první palubě nebyla z vnějšku znatelná.\n\nNakonec jsem se vrátil zpět ke [[vstupu do přechodové komory|Vesmír - Přechodová komora]].\n<<telem action>>
Pokusil jsem se dostat se dál od lodi, ale na hranici aktivního stínění skafandr prostě odmítl pokračovat dál. \n\nNakonec mi nezbylo než se vrátit zpět ke [[vstupu do přechodové komory|Vesmír - Přechodová komora]].\n<<telem action>>
Pomalu jsem se vydal na můstek. Udělal jsem správnou věc -- bylo to to nejmenší, co jsem mohl udělat. Co jsme já a Sulla provedli... Jsou prostředky, které se nedají posvětit žádným účelem.\n\nTen člověk, kterým jsem býval, ten zemřel už dávno. Dole, na Zahradě. Kousek z něj se ztratil pokaždé, když jsem vydával příkazy k //výslechům//, když se na můj rozkaz stala nějaká //nehoda//, nebo někdo nepohodlný spáchal //sebevraždu//. Nakonec nezbylo nic. Nebo téměř nic.\n\nByl jsem vděčný, že alespoň malá trocha svědomí ve mně stáke zbyla, a že jsem díky ní mohl přijmout trest, který jsem si zasloužil.\n\nUsadil jsem do kapitánského křesla a zprůhlednil vrchlík lodi.\n\nVesmír venku byl studený, prázdný a netečný.\n\nA měl jsem pocit, že by měl být také alespoň trochu spravedlivý.\n<<telem action>>
body.level-bridge { background-color: #f8f8f8 }\nbody.level1 { background-color: #f0f0f0 }\nbody.level2 { background-color: #e8e8e8 }\nbody.level3 { background-color: #e0e0e0 }\nbody.level4 { background-color: #d8d8d8 }\nbody.memory1 { background-color: #e0ffe0 }\nbody.memory2 { background-color: #e0fae0 }\nbody.memory3 { background-color: #e0f7e0 }\nbody.memory4 { background-color: #e0f4e0 }\nbody.memory5 { background-color: #e0efe0 }\nbody.memory6 { background-color: #e0eae0 }\nbody.memory7-1 { background-color: #d8e0d8 }\nbody.memory7-2 { background-color: #d8dad8 }\nbody.space, #passages .space { \n\tcolor: #FFFFFF;\n\tbackground-color: #000000;\n}\n.link-item-title {\n\tcolor: #24f;\n\tfont-weight: bold;\n\ttext-decoration: none;\t\n}\n.link-item {\n\tcolor: #ff5555;\n\tfont-weight: bold;\n\ttext-decoration: none;\t\n}\n.link-item-pixelhunt, .link-item-pixelhunt:hover {\n\tcolor: #350000;\n\tfont-weight: normal;\n\ttext-decoration: none;\t\n}\n.pixelhunt>a, .pixelhunt>a:hover{\n\tcolor: #350000 !important;\n\ttext-decoration: none !important;\n\tfont-weight: normal !important;\n}\n#story-title {\n\tfont-size: 16px;\n\theight: 38px;\n\tline-height: 38px;\n}\n\n/*************************************************************\n* BLEACHED - A primarily white style for SugarCube (v1.0.1) *\n*************************************************************/\nbody {\n\twidth: 960px;\n\ttext-align: center;\n\tcolor: #000;\n\tbackground-color: #fff;\n\tmargin: auto;\n\tfont-size: 100%;\n}\na {\n\tcolor: #24f;\n}\na:hover {\n\tcolor: #68f;\n\ttext-decoration: none !important;\t\n}\na:active {\n\tcolor: #f70;\n}\nhr {\n\theight: 1px;\n\tborder: none;\n\tbackground-color: #000;\n}\ninput, textarea {\n\tcolor: #000;\n\tbackground-color: #ddd;\n\tborder-color: #000;\n}\n#ui-bar {\n\tposition: fixed;\n\twidth: 960px;\n\ttop: 0;\n\tleft: auto;\n\theight: 38px;\n\tbackground-color: #eee;\n\tborder-color: #000;\n\tpadding: 2px;\n\tborder: none;\n\tborder-bottom: 2px solid #fff;\n\tfont-size: 12px;\n}\n#ui-bar li {\n\tdisplay: inline;\n\tmargin-left: 10px;\n}\n#ui-bar header{\n\tfloat:left; \n\ttext-align: left;\n\tmargin: 2px 1em 2px 1em;\n}\n#ui-bar nav {\n\ttop: 0;\n\tfloat:right; \n\ttext-align: left;\n\tmargin: 2px 10px 2px 10px;\n}\n#ui-bar footer {\n\twidth: 0;\n\theight: 0;\n\tvisibility: hidden;\n}\n#credits, #version {\n\tvisibility: hidden;\n\tcolor: #6f6f6f;\n}\n#ui-body {\n\tcolor: #000;\n\tbackground-color: #fff;\n\tborder-color: #000;\n\twidth: 720px;\n}\n#ui-body.dialog {\n\tpadding: 2em 1em 2em 1em;\n}\n#ui-body hr {\n\tbackground-color: #000;\n}\nbutton, #ui-body-close,\n#ui-body.options a[id|="option-input"],\n#ui-body.options select[id|="option-input"] {\n\tborder-color: #36c;\n}\nbutton:hover, #ui-body-close:hover,\n#ui-body.options a[id|="option-input"]:hover {\n\tborder-color: #58e;\n}\nbutton:active, #ui-body-close:active {\n\tborder-color: #f70;\n}\n#ui-body.options a[id|="option-input"].enabled {\n\tborder-color: #292;\n}\n#ui-body.options a[id|="option-input"].enabled:hover {\n\tborder-color: #4b4;\n}\n#ui-body.saves table {\n\tborder-color: #000;\n}\n#ui-body.saves tr:nth-child(even) {\n\tbackground-color: #ddd;\n}\n#ui-body.saves .empty {\n\tcolor: #444;\n}\n#ui-body.saves > div {\n\tborder-top: 1px solid #000;\n}\n#ui-body.dialog-list li:nth-child(even) {\n\tbackground-color: #ddd;\n}\n#ui-body.dialog-list li a {\n\tcolor: #222;\n}\n#ui-body.dialog-list li a:hover {\n\tcolor: #fff; background-color: #47b;\n}\n#ui-body.dialog-list li a:active {\n\tcolor: #fff; background-color: #f70;\n}\n#passages {\n\tleft:\t0px;\n\ttop: 0px;\n\tmargin: 50px 1em 10px 1em;\n}\n.change-font-down {\n\tfont-size: 10px;\n\tmargin-left: 2em;\n\tmargin-right: 1em;\n}\n.change-font-up {\n\tfont-size: 14px;\n\tmargin-left: 1em;\n\tmargin-right: 2em;\n}\n\n\n@media screen and (max-width: 1000px) {\n\tbody {\n\t\twidth: auto;\n\t\tmargin: 2;\n\t}\n\t#ui-bar {\n\t\tposition: fixed;\n\t\ttop: 0px;\n\t\theight: 38px;\n\t\twidth: 100%;\n\t\tbackground-color: #eee;\n\t\tborder-color: #000;\n\t\tpadding: 2px;\n\t\tborder: none;\n\t\tborder-bottom: 1px solid #fff;\n\t\tfont-size: 12px;\n\t}\n\t#ui-bar ul {\n\t\tmargin: 1em;\n\t}\n\t#ui-bar li {\n\t\tdisplay: inline;\n\t\tmargin-left: 10px;\n\t}\n\t#ui-bar header{\n\t\tfloat:left; \n\t\theight: 32px;\n\t\ttext-align: left;\n\t\tmargin: 2px 1em 2px 1em;\n\t}\n\t#ui-bar nav {\n\t\ttop: 0px;\n\t\tfloat:right; \n\t\ttext-align: left;\n\t\tmargin: 2px 10px 2px 10px;\n\t}\n\t#ui-bar footer {\n\t\twidth: 0;\n\t\theight: 0;\n\t\tvisibility: hidden;\n\t}\t\n\t#ui-body {\n\t\twidth: 80%;\n\t}\n\t#passages {\n\t\twidth: auto;\n\t\tmargin: 50px 0.5em 2px 0.5em;\n\t}\n}\n\n@media screen and (max-width: 800px) {\n\t#ui-bar nav {\n\t\tposition: fixed;\n\t\ttop: 0px;\n\t\tfloat:right; \n\t\ttext-align: left;\n\t\tmargin: 2px 10px 2px 10px;\n\t}\n\n\t#passages {\n\t\twidth: auto;\n\t\tmargin: 50px 0.5em 2px 0.5em;\n\t}\n}\n\n#hamburger {\n border: 1px solid #374C77;\n border-radius: 3px 3px 3px 3px;\n cursor: pointer;\n display: block;\n height: 24px;\n padding: 3px 4px 3px;\n position: relative;\n width: 25px;\n background: #bbb;\n background: -moz-linear-gradient(top, #bbb 0%, #999 100%);\n background: -webkit-gradient(linear, left top, left bottom, color-stop(0%,#bbb), color-stop(100%,#999));\n background: -webkit-linear-gradient(top, #bbb 0%,#999 100%);\n background: -o-linear-gradient(top, #bbb 0%,#999 100%);\n background: -ms-linear-gradient(top, #bbb 0%,#999 100%);\n background: linear-gradient(to bottom, #bbb 0%,#999 100%);\n filter: progid:DXImageTransform.Microsoft.gradient( startColorstr='#bbb', endColorstr='#999',GradientType=0 );\n}\n\n/*\nThe white stripes in the hamburger button\n*/\n#hamburger div {\n background-color: #fff;\n border: 1px solid #eee;\n border-radius: 2px 2px 2px 2px;\n height: 2px;\n margin-top: 3px;\n width: 90%;\n}
//Sedím na židli, ruce spoutané za zády. On stojí nade mnou.//\n\nNepřítomně jsem zíral na monitory před sebou a přemýšlel jsem, jak dlouho to bude trvat, než se zblázním.\n\n//Vidím se jako by přes jeho rameno. Sklání se nade mnou, řve, strká do mě. Nerozumím tomu co říká, ale vím, že nesmím promluvit. Nesmím nic prozradit.//\n\nJedenáct měsíců. Zatracených jedenáct měsíců. Nebude to trvat dlouho a zešílím. Jestli už šílený nejsem.\n\n//Pak se napřáhne, aby mě uhodil a...//\n\nKaždou noc. Stejný sen. Probudím se, než mě Dranis udeří do obličeje, ale usnout už nedokážu. Hodně cvičím. Hodně uklízím. Hodně čtu. Někdy mi to přijde, jako bych přečetl už všechny knihy ve vesmíru. V poledne upadnu na hodinu dvě do neklidné dřímoty. Pak se naobědvám. Pak se navečeřím. Pak se osprchuji. Jdu si lehnout. \n\nStejná rutina. Stejné tři paluby. Každý den.\n\nPřitom se to nikdy nestalo. Nikdy jsem neseděl spoutaný na té židli. Dranis na mě nikdy takhle nekřičel. Nikdy mě neuhodil. Fyzické násilí bylo hluboko pod jeho úroveň. Na takové věci měl lidi. Anonymní //specialisty// na nešťastné náhody, tragické nehody, sebevraždy. \n\nKdysi jsme bývali přátelé. On a já. Myslím, že to byl důvod, proč mi věnoval osobní pozornost: posadil mě do téhle proklaté lodi s palivem na jediný warpový skok.\n\nHodiny ukazovaly osm ráno, ale tady, v hlubokém vesmíru, je ráno a večer jen iluze. Čas tu neplyne. Tady jen tak... //driftuje//. Samovolně se posouvá. Pomalu. Plíživě.\n\nZavrtěl jsem hlavou. Myslet na takové věci bylo... //nebezpečné//. \n\nRaději jsem se naklonil dopředu k řídící konzoli lodi, i když jsem věděl přesně co tam uvidím. \n\n<<if $state.mode eq 'easy'>>\s\n[[Stav nezměněn, naděje žádná.|Můstek]]\n<<else>>\s\n<div class="pixelhunt">[[Stav nezměněn, naděje žádná.|Můstek]]</div>\n<</if>>\n<<telem action>>